Augustinovo vyznání

Recenze čtenářů

Aktuálně nejsou k dispozici žádné recenze čtenářů. Hodnocení je založeno na 3 hlasů.

Původní název:

The Confession of Augustine

Obsah knihy:

Toto pozoruhodné posmrtné dílo jednoho z předních filozofů dvacátého století se zabývá Augustinovými Vyznáními, jedním z hlavních kanonických děl světové literatury a samotným paradigmatem autobiografie jako definovatelného spisovatelského žánru.

Lyotard přistupuje ke svému tématu tak, že se vrací ke svému nejranějšímu fenomenologickému vzdělání a nově formuluje Augustinův smyslový vesmír z pohledu imaginárně uvnitř zpovědníkova světa, z pohledu, který odhaluje intenzivní bod konjunkce mezi smyslovým a duchovním, erotickým světem a mystickým, bytím a zdáním, hříchem a spásou. Lyotard v Augustinově vyprávění odhaluje samotné počátky fenomenologie, a tím také ukazuje, že zde leží počátky sémiotiky (v explikaci Augustinova nebe jako kůže, jako závoje, jako pergamenu).

Lyotardova explikace Augustina je také závěrečným přehledem celého filosofického podniku, hlubokou úvahou filosofa o samotném základu filosofie. Vyznání jsou pro něj hlavním zdrojem západního - a rozhodně moderního - určení sebe sama a jeho normativity, východiskem veškeré reflexe a podmínkou možnosti veškeré zkušenosti. Lyotard naznačuje, že Augustinovo já, Descartovo cogito a Husserlovo transcendentální já v podstatě či strukturálně říkají totéž.

Lyotard nesměřuje k prostému připsání Augustinovy pozice. Místo toho se jeho text soustřeďuje na to, co považuje za ústřední Augustinovo vyznání: opakované přiznání zásadní nejistoty ohledně statusu vyznávané víry, toho, že je v jistém smyslu již pozdě, že je obtížné nebýt již z tohoto světa a přitom v něm stále být. Lyotard zdaleka nenabízí základy všech dalších cest k vlastnímu já, ale vidí ve Vyznáních mnoho evokací určité ztráty vlastního já, časovosti, která není dána nebo obnovena najednou - nebo jednou provždy -, ale která se znovu a znovu ztrácí nebo zapomíná.