A každé ráno je cesta domů delší a delší - Od autora bestselleru New York Times Úzkostní lidé

Recenze čtenářů

Novela Fredrika Backmana „A každé ráno je cesta domů delší a delší“ se zabývá tématy paměti, lásky a hořkosladkého vztahu mezi dědečkem a jeho vnukem, který bojuje s demencí. Vyprávění je dojemné a vyvolává silné emoce, zobrazuje boje se ztrátou paměti a zároveň vyzdvihuje trvalé pouto lásky a rodiny.

⬤ Hluboce emotivní a dojemný příběh, který ve čtenářích rezonuje.
⬤ Mistrovský styl psaní, který zachycuje složitost lidských emocí.
⬤ Silný vývoj postav, zejména ve vykreslení vztahu dědečka a vnuka.
⬤ Krátká délka umožňuje rychlé, ale působivé čtení.
⬤ Poskytuje smysluplné zamyšlení nad vzpomínkami a procesem loučení.
⬤ Mnoho čtenářů vyjadřuje touhu knihu znovu přečíst a darovat, což svědčí o jejím trvalém dopadu.

⬤ Někteří čtenáři mají pocit, že příběh možná neplyne tak hladce jako jiná Backmanova díla.
⬤ Pro ty, kteří mají osobní zkušenosti s demencí, může být kniha srdcervoucí a bolestnou četbou.
⬤ Krátkost příběhu znamená, že někteří čtenáři si přejí větší hloubku nebo prozkoumání některých témat.

(na základě 835 hodnocení čtenářů)

Původní název:

And Every Morning the Way Home Gets Longer and Longer - From the New York Times bestselling author of Anxious People

Obsah knihy:

Křehká a dojemná novela od autorky knih Muž jménem Ove a Úzkostní lidé „Tuto nádherně vymyšlenou a dojemnou novelu jsem přečetla na jedno posezení, naprosto mě uchvátila a chtěla jsem se o ni podělit s každým, koho znám.“ Lisa Genova, autorka bestselleru New York Times Still Alice _________ Děda a Noah sedí na lavičce na náměstí, které se každým dnem zmenšuje. Zatímco spolu čekají na lavičce, vyprávějí si vtipy a diskutují o své společné lásce k matematice.

Dědeček vzpomíná, jaké to bylo zamilovat se do své ženy, jaké to bylo ji ztratit. Teď je pro něj stejně skutečná jako v den, kdy ji poprvé poznal, ale děsí se dne, kdy si ji nebude pamatovat. Někdy dědeček sedí na lavičce vedle Teda, Noahova otce - Teda, který nikdy neměl rád matematiku, raději píše a hraje na kytaru a celý život čekal, až na něj otec bude mít čas, až ho přijme.

Ve své lásce k Noahovi však našli společné pouto. Dědeček, Ted a Noah se zde setkávají, v tomto zvláštním prostoru, který je stále temnější a zmatenější.

A právě tady se naučí loučit, ve vzduchu se vznáší vůně hyacintů, není se čeho bát. _________'Vítězné, hořkosladké...

Moudrá a srdcervoucí, Backmanova útlá novela oslavuje radost ze spojení i uprostřed odcházení.“ People Magazine.