77 Písně snů

Recenze čtenářů

V recenzích na básnickou sbírku se objevují různé názory, někteří čtenáři nacházejí v básních hlubokou emocionální rezonanci a hudebnost, jiní mají problém porozumět a ocenit použitý dialekt. Mísí se obdiv k pronikavosti sbírky s kritikou týkající se její složitosti a stylu.

Mnozí čtenáři oceňují emocionální hloubku a hudebnost poezie a považují ji za cennou pro meditaci a citové zaujetí. Někteří vyzdvihují chytrost psaní a relativní charakter „Henryho“. Několik recenzentů zmiňuje nutnost vytrvalosti při čtení, která se odmění pochopením.

Značný počet recenzentů se potýká se složitostí a nejasností básní a má pocit, že nedávají smysl. Kritika směřuje k používání dialektu a některým stylistickým volbám, které někteří považují za zastaralé nebo špatně provedené. Celkově se sbírka jeví jako polarizující, někteří mají pocit, že není pro ně.

(na základě 11 hodnocení čtenářů)

Původní název:

77 Dream Songs

Obsah knihy:

Nakladatelství Faber s potěšením oznamuje obnovení seznamu poezie, který začne vycházet na jaře 2001 a bude pokračovat po zbytek roku s měsíčními termíny vydání. Součástí tohoto kroku bude nový design přebalu, který připomene typografické přednosti klasických obálek básnických sbírek Faberu a propojí seznam starších a nových titulů v rámci jediné obálky.

Plánuje se rozsáhlý program reedicí, který bude zahrnovat klasické samostatné sbírky z každého desetiletí, z nichž některé byly dlouho nedostupné: H. Audena (1930); Životní studie Roberta Lowella z 50. let; 77 Dream Songs Johna Berrymana a The Whitsun Weddings Philipa Larkina z 60.

let; Gaudete Teda Hughese a Field Work Seamuse Heaneyho ze 70. let; Acrimony Michaela Hofmanna a Elegie Douglase Dunna z 80.

let. Obnovení edice je načasováno k příležitosti vydání nové sbírky Seamuse Heaneyho Electric Light a má znovu zdůraznit převahu Faber Poetry a oslavit řadu, která hrála určující roli v dějinách moderní poezie od svého vzniku ve 20.

letech 20. století.