Ztráta vojenské převahy: Krátkozrakost amerického strategického plánování

Recenze čtenářů

Kniha Andreje Martynova nabízí kritickou analýzu amerických vojenských schopností a geopolitické reality, zpochybňuje běžné představy o americké výjimečnosti a zdůrazňuje technologický a vojenský pokrok Ruska. Mnozí čtenáři v jeho postřehu a přímočarém stylu nacházejí hodnotu, někteří však kritizují zaujatost vůči ruskému pohledu a nedostatečné uznání komplexních reálií ve vojenském kontextu USA.

⬤ Poskytuje jasnou a přímou analýzu amerických vojenských slabin a mylných představ.
⬤ Nabízí vhled do vojenského pokroku a geopolitické strategie Ruska.
⬤ Zapojuje historické souvislosti a aktuální události, čímž se stává relevantní pro dnešní diskuse o vojenské síle.
⬤ Podporuje kritické myšlení o americké výjimečnosti a vojenských strategiích.
⬤ Dobře prozkoumané, informativní a přesvědčivé pro čtenáře se zájmem o vojenské a geopolitické otázky.

⬤ Vnímaná zaujatost vůči ruské perspektivě, potenciální zlehčování složitosti amerických vojenských strategií.
⬤ Někteří čtenáři shledávají, že se v knize vyskytují věty, které se rozbíhají, a že by bylo vhodné je upravit, aby byly srozumitelnější.
⬤ Může být příliš kritický k americké armádě, aniž by dostatečně uznal její silné stránky nebo nuance politických rozhodnutí.
⬤ Některé technické detaily a argumenty jsou někdy považovány za nadsazené nebo sporné.
⬤ Líčení amerického vedení jako jednotně iracionálního je vnímáno jako příliš zjednodušující.

(na základě 62 hodnocení čtenářů)

Původní název:

Losing Military Supremacy: The Myopia of American Strategic Planning

Obsah knihy:

Výjimečnost sice není vlastní pouze Americe, ale intenzita tohoto přesvědčení a jeho globální důsledky ano. To vedlo k tomu, že USA hrubě chybně interpretovaly - někdy záměrně - příčinné faktory klíčových událostí posledních dvou století, dospěly k nesprávným závěrům a vzaly si z nich velmi špatné ponaučení.

Nikde se to neprojevilo více než v americkém vojenském myšlení a skutečném použití vojenské síly. Americká armáda opakovaně nedokázala naplnit vznešená prohlášení o své nadřazenosti a místo toho dosáhla průměrných vojenských úspěchů. Počínaje korejskou válkou nevyhrály Spojené státy jedinou válku proti technologicky horšímu, ale mentálně odolnému nepříteli.

Technologický rozměr americké "strategie" zcela zastínil jakýkoli zájem o sociální, kulturní, operační a dokonce i taktické požadavky vojenského (a politického) konfliktu. Se vznikem nové studené války s Ruskem vstupují Spojené státy do nového období geopolitických turbulencí zcela nepřipraveny jakýmkoli významným způsobem - intelektuálně, ekonomicky, vojensky či kulturně - čelit realitě, která byla posledních více než 70 let skryta za strategicky vytvořenou iluzí týkající se Ruska, na jehož dějiny se USA dívaly prostřednictvím Solženicovy karikatury udržované při životě mocnou neokonzervativní lobby, která dodnes ovládá myšlení amerických politiků.

V knize Losing Military Supremacy: Andrei Martyanov:: The Myopia of American Strategic Planning (Krátkozrakost amerického strategického plánování).

- zkoumá dramatický rozdíl mezi ruským a americkým přístupem k válčení v celém spektru činností od umění a ekonomiky až po příslušné národní kultury;

- zabývá se novými a zvýšenými schopnostmi Ruska v oblastech tradičního vedení války, jakož i nedávným vývojem v oblasti kybernetické války a vesmíru a posledními Putinovými odhaleními;

- podrobně zkoumá několik způsobů, jak se USA mohou jednoduše dostat do konfliktu s Ruskem, a co je třeba udělat, aby se tomu zabránilo.

Marťanova bývalá sovětská vojenská minulost umožňuje hluboký vhled do základních otázek vedení války a vojenské síly jako funkce národní moci - správně hodnoceno nikoliv optikou "ekonomických" indexů Wall Street, ale čísly uzavřených technologických cyklů a kultury, z nichž velká část byla v Rusku formována kontinentální válkou a která v USA prakticky chybí.