Ztracené umění umírání: Oživení zapomenuté moudrosti

Recenze čtenářů

Kniha Lydie Dugdaleové „Ztracené umění umírat“ se zabývá tématy dobrého života v přípravě na umírání a předkládá praktické rady i filozofické úvahy o smrtelnosti. Mnozí recenzenti ji považovali za poučnou a dojemnou a oceňovali její soucitný tón a lyrický styl psaní. Menší část však knihu kritizovala za údajnou zaujatost a nedostatek praktických pokynů pro ty, kteří čelí smrti.

⬤ Poutavý, soucitný styl psaní, který zpřístupňuje obtížná témata.
⬤ Nabízí praktickou moudrost a vhled do života a smrti.
⬤ Sdílí osobní příběhy a historické souvislosti, které obohacují vyprávění.
⬤ Podporuje kritické myšlení o smrtelnosti a dobrém životě.
⬤ Dobře přijímaný pečovateli a pracovníky ve zdravotnictví jako užitečný zdroj informací.

⬤ Někteří čtenáři považovali knihu za příliš náboženskou nebo zaujatou, protože měli pocit, že osobní přesvědčení autora zastiňuje téma.
⬤ Několik čtenářů mělo pocit, že kniha postrádá konkrétní návod pro ty, kteří se nacházejí v procesu umírání.
⬤ Některé recenze zmiňovaly nejednotnou strukturu nebo uspěchanou kvalitu publikace.
⬤ Někteří jedinci očekávali větší hloubku nebo různé pohledy na smrt, kterým se kniha nevěnovala.

(na základě 34 hodnocení čtenářů)

Původní název:

The Lost Art of Dying: Reviving Forgotten Wisdom

Obsah knihy:

Lékař z Kolumbijské univerzity se setkává s populárním středověkým textem o dobrém umírání, který byl napsán po hrůzách černého moru, a v této moudré a jasnozřivé knize, která je stejně přesvědčivá a oduševnělá jakoBeing Mortal, When Breath Becomes Air aSmoke Gets in Your Eyes, objevuje starověkou moudrost, jak znovu promyslet smrt a jak se dnes naučit ztracenému umění dobře umírat.

Dr. L. S. Dugdale jako odborník na lékařskou etiku i na léčbu starších pacientů ví o konci života mnohé. Tvrdí, že příliš mnoho z nás umírá špatně. Naše kultura smrt příliš medikalizovala: umírání je často institucionální a sterilní, prodlužované zbytečnými resuscitacemi a dalšími rušivými zásahy. Neodcházíme tiše do dobré noci - naše závislost na moderní medicíně může ve skutečnosti prodloužit utrpení a zbavit nás důstojnosti. Náš život však nemusí skončit tímto způsobem.

Před několika staletími, po vypuknutí černého moru, byl vydán text, který radil živým, jak se připravit na dobrou smrt. Kniha ars moriendi (Umění umírat), napsaná v pozdním středověku, jasně říkala, že chceme-li dobře zemřít, musíme nejprve dobře žít, a popisovala, jaké postupy nám nejlépe pomohou připravit se. Když Dugdale tuto středověkou knihu objevil, bylo to pro něj zjevení. Inspirovala se jejím holistickým přístupem k poslední fázi, které musíme všichni jednoho dne čelit, a čerpá z tohoto zapomenutého díla a kombinuje jeho moudrost s poznatky, které získala během své dlouhé lékařské kariéry. Ztracené umění umírání je ars moriendi jednadvacátého století, plné tolik potřebného vhledu a promyšlených pokynů, které změní naše vnímání. Obnovením smyslu pro konečnost, konfrontací s vlastními obavami, přijetím toho, jak naše tělo stárne, vytvořením smysluplných rituálů a zapojením našich komunit do péče na konci života můžeme objevit, co to znamená dobře žít i umírat. A stejně jako původní ars moriendi obsahuje Ztracené umění umírání devět černobílých kreseb od výtvarníka Michaela W. Duggera.

Dr. Dugdaleová nabízí nadějný pohled na smrt a umírání a ukazuje nám, jak přizpůsobit moudrost minulosti našemu dnešnímu životu. Ztracené umění umírání je životně důležitá a působivá kniha, která přehodnocuje smrt, kulturu smrti a způsob, jak můžeme změnit způsob, jakým žijeme každý den, včetně toho posledního.