Zralé pro revoluci: Budování socialismu ve třetím světě

Recenze čtenářů

Aktuálně nejsou k dispozici žádné recenze čtenářů. Hodnocení je založeno na 7 hlasů.

Původní název:

Ripe for Revolution: Building Socialism in the Third World

Obsah knihy:

Historický popis ideologie v zemích globálního Jihu jako poválečné laboratoře socialismu, jejího dědictví po studené válce a přetrvávajícího vlivu socialistických myšlenek ve světě.

V prvních desetiletích po druhé světové válce mnoho nově nezávislých asijských a afrických zemí a etablovaných latinskoamerických států usilovalo o socialistický model rozvoje. Jeremy Friedman sleduje socialistický experiment v průběhu čtyřiceti let na příkladu pěti zemí: Indonésie, Chile, Tanzanie, Angoly a Íránu.

Tyto státy hledaly cestu k socialismu bez formálního připojení k sovětskému bloku nebo programům, které se snažili prosazovat Sověti, východní Němci, Kubánci, Číňané a další cizinci. Místo toho se pokoušely vytvořit nové modely socialistického rozvoje prostřednictvím vlastních pokusů a omylů spolu s pomocí stávajících socialistických zemí, čímž demonstrovaly flexibilitu a přizpůsobivost socialismu. Všech pět zemí se stalo bojištěm studené války a regionálními modely, protože nová politika v jedné z nich formovala vyvíjející se koncepce rozvoje v jiné. Poučení z pádu demokracie v Indonésii bylo později uplatněno v Chile, stejně jako výzva politického islámu v Indonésii informovala o politice levice v Íránu. Snahy o vybudování agrární ekonomiky v západní Africe ovlivnily přístup Tanzanie k socialismu, který zase ovlivnil trajektorii angolského modelu.

Kniha Zralí na revoluci ukazuje, že socialismus je přizpůsobivější a pragmatičtější, než se často předpokládá. Pokud se na něj díváme prizmatem stalinistické ortodoxie, uniká nám jeho skutečné působení a dědictví, a to jak dobré, tak špatné. Abychom pochopili, jak socialismus uspěl a selhal, a abychom pochopili jeho vývoj a potenciální horizonty, musíme udělat víc než jen číst manifesty. Musíme se věnovat historii.