Známý pro svou práci: Etika Afroameričanů od otroctví ke svobodě

Recenze čtenářů

Aktuálně nejsou k dispozici žádné recenze čtenářů. Hodnocení je založeno na 5 hlasů.

Původní název:

Known for My Work: African American Ethics from Slavery to Freedom

Obsah knihy:

"Ukazuje, že 'emancipační generace' odkázala hodnoty, etické rámce a identity mnoha následujícím generacím, které formovaly náboženské, vzdělávací a kulturní instituce, stejně jako odborové a politické organizace." - Peter Rachleff, editor knihy Starving Amidst Too Much and Other IWW Writings on the Food Industry (Hladovění uprostřed příliš velkého množství a další texty IWW o potravinářském průmyslu).

"Ukazuje, jak daleko od pravdy jsou argumenty, které tvrdí, že černí Američané mají obecně internalizovanou méněcennost a dopouštějí se sebezničujícího chování." --William A. Darity Jr. spolueditor knihy Boundaries of Clan and Color: Transnational Comparisons of Inter-Group Disparity.

V knize Známá pro svou práci se Lynda Morganová zabývá nejen dědictvím rasové a ekonomické nerovnosti otroctví a vyvrací názor, že otroci nebyli na svobodu připraveni. Zkoumáním afroamerického sociálního a intelektuálního myšlení Morganová zdůrazňuje, jak otroci budovali étos "poctivé práce" a kolektivního humanismu. Otroci a jejich potomci jako morální ekonomové trvali na tom, že ekonomické motivy tvoří základ jejich vykořisťování, a předkládali sofistikované argumenty o vhodné roli práce ve spravedlivé a demokratické společnosti.

Morgan se zamýšlí nad tím, jak otroci hodnotili násilí, nátlak a podvody používané otrokáři jako prostředek k udržení moci, a také nad způsoby, jakými uprchlí otroci aktivní v hnutí za zrušení otroctví zdůrazňovali neotrokářskému publiku, že se podílejí na režimu plném morálního úpadku. Poukazuje také na rasovou rétoriku architektů Jima Crowa a na to, jak byla snadno identifikovatelná jako rozpracování rasové propagandy z doby otrokářství novými způsoby ze starého důvodu: nastolení tvrdé ekonomické nerovnosti v průmyslové revoluci.

Morganová nabízí nebývalý pohled na Africkou Ameriku od pozdní předbellovské éry přes rekonstrukci, dělnické organizování ve třicátých a čtyřicátých letech 20. století, hnutí za občanská práva v šedesátých a sedmdesátých letech 20. století až po hnutí za reparace ve století jednadvacátém. Z literatury vyplývá jasná kritika rasismu, přijetí sebeobrany a přesvědčení, že si zaslouží odškodnění za ztracenou práci. Zotročení dělníci mysleli sami za sebe, představovali si sami sebe a vytvářeli se. Jejich potomci navíc sdílejí tento morální odkaz jako základ občanství a účasti na demokracii.