Životně důležitá kniha: Ropa, svoboda a síly kapitálu

Recenze čtenářů

Profesor Huber ve své knize zkoumá vztah mezi ropou a americkou zkušeností svobody v kontextu amerického kapitalismu, přičemž se zaměřuje na neoliberalismus a kulturní důsledky spotřeby energie.

Kniha nabízí hluboké teoretické zkoumání souvislostí mezi ropou, neoliberalismem a akumulací bohatství a oslovuje čtenáře se zájmem o kulturní geografii a energetickou politiku.

Autor se nezabývá systémem mezistátních dálnic, což může některé čtenáře překvapit nebo to mohou považovat za významné opomenutí.

(na základě 1 hodnocení čtenářů)

Původní název:

Lifeblood: Oil, Freedom, and the Forces of Capital

Obsah knihy:

Pokud je pro nás závislost na ropě tak škodlivá, proč se jí nezbavíme? Kromě obvyklých viníků - Velké ropné společnosti, ropných států a stratégů impéria - nachází Lifeblood hlubší a složitější vysvětlení v každodenní praxi spotřeby ropy v americké kultuře. Matthew T. Huber naznačuje, že tyto praktiky se ve skutečnosti podílejí na utváření širší kulturní politiky amerického kapitalismu.

Jak se benzín a nespočet dalších ropných produktů stal tak zásadním prvkem našich představ o americkém způsobu života? Huber sleduje odpověď od 30. let 20. století přes ropné šoky 70. let až po naši současnou situaci a odhaluje, že role ropy v definování populární kultury sahá daleko za materiální spojení mezi ropou, předměstím a automobilismem. Ukazuje, jak ropa poháněla kulturní politiku podnikatelského života - samotnou americkou myšlenku, že život sám je produktem individuálních podnikatelských schopností. Na základě ropy přitom převypráví americké politické dějiny od triumfu liberalismu New Deal po vzestup nové pravice, od oslav ropy jako životní síly poválečného kapitalismu po rostoucí obavy ze závislosti na ropě.

Kniha Lifeblood přehodnocuje debaty o energii a kapitalismu, neoliberalismu a přírodě a významu suburbanizace pro posun americké politiky doprava. Huber nám říká, že dnes, kdy se krize přičítaná ropě prohlubuje, populistické volání po levné energii nesouvisí ani tak s americkým přebytkem, jako spíše s erozí životních podmínek v podmínkách neoliberalismu.