The Women Who Gave Up Their Vowels
Stejně jako malíř, v jehož krajině se vždy objevují lidské postavy, i tyto básně představují rodinu, přátele a ztracené blízké v živém prostředí. Její učitel a přítel, zesnulý Robert Creeley, by byl pyšný. Je velkým potěšením vidět nejnovější básně Kate Cumiskeyové shromážděné v této krásné knize.
-Peter Meinke, laureát básnické soutěže na Floridě.
Básně ve sbírce Kate Cumiskeyové Ženy, které se vzdaly samohlásek, zakořeněné v místě, zahrnují generace rodiny, která vyrostla v plážovém městečku na Floridě, kde "jižně od mol se auta tísní až k přílivovým sloupům. Chladicí vozy, surfovací prkna, /kytary, houkačky, ručníky, pleny..." tvoří krajinu. Velká láska k tomuto místu a k lidem, kteří obývají Cumiskeyho minulost i přítomnost, se prolíná stránkami této sbírky a dává hlas básníkově dceři, sestře, manželce, matce, babičce, sousedce a učitelce. Děkuji ti, Kate Cumiskeyová, že jsi nám tímto "dala něco, čeho jsme se mohli chytit, když přišly těžké časy". Nikdy jsme tyto básně nepotřebovali víc než teď.
-Marjory Wentworthová, spisovatelka.
© Book1 Group - všechna práva vyhrazena.
Obsah těchto stránek nesmí být kopírován ani použit, a to ani částečně ani úplně, bez písemného svolení vlastníka.
Poslední úprava: 2024.11.08 20:25 (GMT)