Zemědělství v Indii: Institucionální struktura a reformy

Původní název:

Agriculture in India: Institutional Structure and Reforms

Obsah knihy:

Používání moderních výrobních metod je podmíněno institucionálním rámcem výrobního odvětví. Pokud je institucionální uspořádání vykořisťovatelské, odrazuje od zavádění účinných technologií.

V Indii bohužel institucionální nastavení zemědělského sektoru není příznivé pro využívání moderních zemědělských technik. Ačkoli byl systém zamindari - systém držby půdy a výběru příjmů - zrušen brzy po získání nezávislosti Indie v roce 1947, v jiné podobě existuje i nadále. Zákony o pozemkové reformě se ukázaly jako neúčinné, a proto na venkově stále vládne mnoho velkých statkářů.

V důsledku nárůstu počtu obyvatel je na dostupnou půdu vyvíjen obrovský tlak. To vedlo k přelidnění, a tedy k rozdělení a rozdrobení zemědělských podniků.

Malá a rozptýlená hospodářství znamenají plýtvání časem a prací, potíže s používáním moderních technik a hádky a soudní spory mezi zemědělci. Rovněž instituce půjčování peněz je největším prokletím pro chudé a negramotné občany indického venkova.

Vykořisťovatelské praktiky lichvářů nejsou žádným tajemstvím. Tato kniha se zabývá institucionálním rámcem indického zemědělství a jeho reformami, které se týkají správy půdy, pozemkových reforem, zemědělského úvěrování, odbytu zemědělských produktů, veřejných zakázek na zemědělské produkty a souvisejících oblastí.