Zastoupen: Mgr: Černošští tvůrci obrazů, kteří si znovu představili afroamerické občanství

Recenze čtenářů

Aktuálně nejsou k dispozici žádné recenze čtenářů. Hodnocení je založeno na 9 hlasů.

Původní název:

Represented: The Black Imagemakers Who Reimagined African American Citizenship

Obsah knihy:

V roce 1948 založil Moss Kendrix, bývalý úředník pro styk s veřejností z New Deal, ve Washingtonu D. C. velmi úspěšnou firmu pro styk s veřejností, jejímž hlavním klientem byla společnost Coca-Cola. Jako první černošský pitchman pro Coca-Colu se Kendrix dostal do vzácného světa bílé korporátní Ameriky. Jeho osobní telefonní seznam obsahoval také jména nesčetných černošských celebrit, jako byl kapelník Duke Ellington, zpěvačka a herečka Pearl Baileyová a boxer Joe Louis, s nimiž navázal vztahy během přípravy marketingových kampaní pro své četné federální a korporátní klienty. Kendrix si spolu s vydavatelem časopisu Ebony Johnem H. Johnsonem a fotografem časopisu Life Gordonem Parksem uvědomoval, že ve světě poválečné Ameriky, který je přesycen obrazem, mají média ve všech svých formách větší význam pro definování amerického občanství než kdykoli předtím. Pro tyto tvůrce obrazů byla vizuální reprezentace Afroameričanů jako dobrých občanů dobrým obchodem.

V knize Represented Brenna Wynn Greerová zkoumá, jak černošští podnikatelé vytvářeli časopisy, fotografie a reklamy, které vytvářely úzké spojení mezi černošstvím a američanstvím. Zejména popularizovali představy o Afroameričanech jako o nadšených spotřebitelích, což byl status nezbytný pro poválečné nároky na občanství. Jejich mediální tvorba však byla komplikovaná: podléhala diktátu trhu a často se opírala o genderové, třídní a rodinné stereotypy. Poptávka po takových reprezentacích přicházela nejen od korporátních a vládních klientů, kteří chtěli podnítit masový konzum a získat podporu pro národní úsilí, jako byl boj proti fašismu, ale také od Afroameričanů, kteří se snažili zobrazením černošství čelit rasistickým myšlenkám, jež podkopávaly jejich práva a národní příslušnost jako občanů.

Příběh o tom, jak černošští kapitalisté na své cestě za výdělkem přiměli trh pracovat pro rasový pokrok, nám připomíná, že cesta k občanským právům zahrnovala jak komerční úsilí, tak sociální a politický aktivismus.