Zapomeňte na to mít všechno: Jak Amerika zkazila mateřství - a jak to napravit

Recenze čtenářů

Aktuálně nejsou k dispozici žádné recenze čtenářů. Hodnocení je založeno na 47 hlasů.

Původní název:

Forget Having It All: How America Messed Up Motherhood--And How to Fix It

Obsah knihy:

Jasný pohled na historii amerických představ o mateřství, jak tyto představy ovlivnily všechny ženy (ať už mají děti, nebo ne) a jak napravit nerovnost, která z toho vyplývá.

Poté, co novinářka Amy Westerveltová napsala článek pouhé dvě hodiny po porodu a hned druhý den ráno se vrátila k práci na plný úvazek, prožila objev: Amerika sice tvrdí, že si váží mateřství, ale k ženám, které mají děti, se chová jako ke šmejdům. Westerveltová se rozhodla pochopit, jak jsme se sem dostali a jak se vůbec slib "mít všechno" stal skutečností, když je pro americké ženy tak vzdálený realitě, od nedostatečné mateřské dovolené přes dvojí standardy založené na pohlaví, emocionální práci až po rozdíly v platech, které jsou "trestem za mateřství", rasistické znehodnocování jedněch matek a přeceňování druhých, až po náš sklon uvažovat o hodnotě žen pouze z hlediska jejich reprodukční schopnosti.

V knize Zapomenout na to mít všechno Westerveltová sleduje kořeny našich moderních očekávání od matek a mateřství až k extremistickým představám prvních puritánů, kteří se pokoušeli kolonizovat Ameriku, a zkoumá, jak se tyto ideály měnily - nebo naopak neměnily - v průběhu všech následujících generací. Na tomto historickém pozadí Westerveltová uvádí, co bychom měli z minulosti převzít (například návrat domácí ekonomiky, tentokrát s důrazem na genderově vyváženou práci v domácnosti) a co musíme začít nově, když měníme americké mateřství (včetně průřezovějšího pohledu na mateřství, hlubšího zamyšlení nad tím, jak kapitalismus ovlivňuje naše názory na reprodukci, a zapojení pracujících otců do diskusí o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem).

Při hledání inspirace jinde ve světě se Westervelt neobrátil na Skandinávii, kde každý příběh o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem nevyhnutelně končí, ale na Japonsko, kde se politici ve stále zoufalejší snaze zvýšit porodnost v zemi (zní vám to povědomě? ) pokusili aplikovat politiku skandinávského stylu na kapitalistickou demokracii ne nepodobnou té americké, aby zjistili, že bez kulturní změny toho politika moc nezmůže. Westervelt nakonec předkládá uvážlivou, historicky zakořeněnou a výzkumy podloženou výzvu k politice na pracovišti, kulturním normám a osobním postojům k mateřství, které radikálně zlepší život nejen pracujících matek, ale všech Američanů.