Původní název:
Legislating the Courts
Obsah knihy:
V prvních desetiletích 19. století usilovali právní reformátoři ve Spojených státech o standardizaci soudních řízení a rozšíření pravomocí soudců na úkor porotců a současně o zavedení jednotného rozhodování soudů. Reidova předchozí kniha Controlling the Law (Ovládání práva) nabídla případovou studii tohoto procesu se zaměřením na předsedu soudu v New Hampshire Jeremiaha Smithe a guvernéra Williama Plumera. Nyní se Reid v knize Legislating the Courts vrací ke kariéře Smithe a Plumera a pokračuje v příběhu soudní moci v rané republice.
Američtí ústavní historici a právníci obecně předpokládají, že současná doktrína soudní nadřazenosti nejenže byla vždy pravidlem ústavního práva, ale byla původním záměrem tvůrců federální i státní ústavy. Tato studie vyvrací platnost tohoto předpokladu pro státní konstitucionalismus tím, že se soustředí na právo státu New Hampshire - reprezentativní pro právo v jiných jurisdikcích - mezi lety 1789 a 1818. Studie Legislating the Courts netvrdí, že nezávislost soudů nebyla mezi tvůrci ústav žádoucím pravidlem; naopak, na základě pohledu na praxi i ústavní teorii tato studie ukazuje, že realitou rané republiky byla jak závislost soudů, tak nadřazenost zákonodárců.
Pro ilustraci Reid uvádí tři vládní praktiky, které spolu s dalšími záležitostmi změnily platy soudců - podle ústavy měly být \u201c stálé\u201d a \u201chonorable\u201d - a které vytvořily závislý soudní systém. První postup, \u201crestoring litigants to their law, \u201d dal účastníkům řízení, kteří prohráli soudní proces s porotou a byl proti nim vynesen rozsudek, možnost požádat zákonodárce o osvobození od rozsudku a o nový soudní proces s porotou. Při druhé praxi zákonodárce vycházel z předpokladu, že má pravomoc vyšetřovat chování soudců a požadovat po nich vysvětlení, proč se chovají určitým způsobem. A konečně ve třetí praxi zákonodárce uplatnil pravomoc odvolat soudce z funkce při \u201cdobrém chování\u201d tím, že je \u201clegislativně odvolal z funkce a poté jmenoval nový senát.
Navzdory snaze podřídit soudnictví vůli občanů, reprezentované státním zákonodárcem, Reid konstatuje, že soudci si dokázali zachovat svou autonomii, podléhající pouze diktátu zákona.
