Zákon

Recenze čtenářů

Aktuálně nejsou k dispozici žádné recenze čtenářů. Hodnocení je založeno na 2408 hlasů.

Původní název:

The Law

Obsah knihy:

Claude-Fr d ric Bastiat (29. června 1801 - 24. prosince 1850) byl francouzský ekonom a spisovatel, významný představitel francouzské liberální školy.

Bastiat vytvořil ekonomický koncept nákladů obětované příležitosti a zavedl podobenství o rozbitém okně. Byl také svobodným zednářem a členem francouzského Národního shromáždění.

Jako zastánce klasické ekonomie a ekonomie Adama Smithe svými názory upřednostňoval volný trh a ovlivnil rakouskou školu.

Bastiatovým nejznámějším dílem je Zákon, který původně vyšel jako pamflet v roce 1850. Definuje v něm spravedlivý systém zákonů a následně ukazuje, jak takové právo napomáhá svobodné společnosti.

V Právu napsal, že každý má právo na ochranu "své osoby, své svobody a svého majetku". Stát by měl být pouze "náhradou společné síly za síly individuální", aby toto právo bránil. "Spravedlnost" (obrana vlastního života, svobody a majetku) má přesné hranice, ale pokud se vládní moc rozšíří dále do filantropických snah, pak se vláda stane tak neomezenou, že může růst donekonečna. Výsledný etatismus je "založen na této trojí hypotéze: naprosté netečnosti lidstva, všemocnosti zákona a neomylnosti zákonodárce". Veřejnost se pak stává sociálním inženýrem zákonodárce a musí se podřídit jeho vůli "jako hlína hrnčíři".

Socialismus, stejně jako antické ideje, z nichž vychází, zaměňuje rozdíl mezi vládou a společností. Z toho socialisté vyvozují, že pokaždé, když máme námitky proti tomu, aby nějakou věc dělala vláda, máme námitky proti tomu, aby ji vůbec dělala. Nesouhlasíme se státním vzděláváním. Socialisté pak tvrdí, že jsme proti jakémukoli vzdělávání. Máme námitky proti státnímu náboženství. Pak socialisté tvrdí, že nechceme žádné náboženství. Jsme proti státem vynucované rovnosti. Pak říkají, že jsme proti rovnosti. A tak dále a tak dále. Je to stejné, jako kdyby nás socialisté obviňovali, že nechceme, aby se lidé najedli, protože nechceme, aby stát pěstoval obilí. Nezpochybňuji jejich právo vymýšlet sociální kombinace, propagovat je, prosazovat je a zkoušet je na sobě, na vlastní náklady a riziko. Ale zpochybňuji jejich právo vnucovat nám tyto plány zákonem - násilím - a nutit nás, abychom je platili z našich daní.

Bastiat tvrdí, že právo se stává zvráceným, když trestá něčí právo na sebeobranu (jeho života, svobody a majetku) ve prospěch cizího práva na "legalizovanou loupež", kterou definuje jako "když zákon bere některým osobám to, co jim patří, a dává to jiným osobám, kterým to nepatří". Viz, jestliže zákon zvýhodňuje jednoho občana na úkor jiného tím, že dělá to, co občan sám nemůže dělat, aniž by se dopustil trestného činu." Do této kategorie zahrnuje daňovou podporu "ochranných cel, dotací, zaručených zisků, zaručených pracovních míst, programů pomoci a sociální péče, veřejného vzdělávání, progresivního zdanění, bezplatných úvěrů a veřejných prací". Bastiat byl tedy proti přerozdělování. (wikipedia.org)