Základní principy kurikula a výuky

Recenze čtenářů

Kniha „Basic Principles of Curriculum and Instruction“ od Ralpha W. Tylera je uznávána jako publikace poskytující základní poznatky o tvorbě kurikula a výuce. Mnozí pedagogové považují její principy za relevantní a použitelné i v dnešní době a zdůrazňují důležitost sladění vzdělávacích cílů s potřebami studentů a společenskými změnami. Přestože kniha slouží jako cenný průvodce tvorbou kurikula, někteří čtenáři kritizují její styl psaní a strukturální uspořádání a označují ji za suchou a obtížně uchopitelnou.

⬤ Komplexní průvodce zásadami tvorby kurikula.
⬤ Zdůrazňuje potřebu, aby se učební plán vyvíjel v reakci na potřeby studentů a společenské změny.
⬤ Nabízí jasný rámec pro definování vzdělávacích cílů a hodnocení efektivity výuky.
⬤ Inspiruje kreativitu a spolupráci pedagogů při tvorbě kurikula.
⬤ Poskytuje historický kontext a základní teorie důležité pro moderní vzdělávací praxi.

⬤ Styl psaní je považován za suchý a obtížně srozumitelný.
⬤ Někteří čtenáři považují text za špatně napsaný nebo málo srozumitelný.
⬤ Někomu může připadat zastaralý nebo „staromódní“, kritizují ho za přílišnou linearitu nebo zjednodušení.
⬤ Nejde o praktickou příručku „jak na to“; spíše teoretickou než praktickou.
⬤ Na relativně krátkou knihu je to dlouhé čtení.

(na základě 45 hodnocení čtenářů)

Původní název:

Basic Principles of Curriculum and Instruction

Obsah knihy:

V roce 1949 měla malá kniha velký vliv na vzdělávání. Ralph W. Tyler v ní na více než sto stranách představil koncept, podle něhož by kurikulum mělo být dynamické, program by měl být neustále vyhodnocován a revidován. Kurikulum bylo vždy považováno za statický, pevně stanovený program a v době, kdy se věnoval testování žáků, nabídl inovativní myšlenku, že učitelé a administrátoři by měli trávit stejně času hodnocením svých plánů jako hodnocením žáků.

Od té doby jsou Základní principy kurikula a výuky standardní příručkou pro všechny, kdo se zabývají tvorbou kurikula. Přestože kniha není striktním návodem, jak postupovat, ukazuje, jak mohou pedagogové kriticky přistupovat k plánování kurikula, studovat jeho průběh a v případě potřeby jej přepracovat. Její čtyři části se zaměřují na stanovení cílů, výběr učebních zkušeností, organizaci výuky a hodnocení pokroku. Čtenáři si odnesou pevné znalosti o tom, jak formulovat vzdělávací cíle a jak analyzovat a upravovat své plány tak, aby žáci cíle splnili. Tyler také vysvětluje, že plánování učebních osnov je nepřetržitý, cyklický proces, nástroj vzdělávání, který je třeba dolaďovat.

Díky tomuto důrazu na promyšlené hodnocení jsou Základní principy kurikula a výuky již více než šedesát let relevantním a důvěryhodným společníkem. V době, kdy se školní obvody po celé zemi horečně snaží sladit své osnovy se standardy Common Core, jsou Tylerova přímočará doporučení rozumným a účinným nástrojem pro pedagogy, kteří se snaží vytvořit osnovy, jež integrují národní cíle s potřebami jejich žáků.