Recenze čtenářů
Shrnutí:V recenzích na knihu „Archaeoastronomy for Dummies“ se mísí ocenění její hloubky a komplexnosti, ale i kritika její čtivosti a některé negativní zkušenosti s materiálem. Mnozí čtenáři vyzdvihují její akademický přístup, důkladný výzkum a autorův respekt ke starověkým civilizacím, ale někteří považují styl psaní za náročný, zatímco jiní hodnotu knihy zcela odmítají.
Klady:⬤ Dobře zpracovaná
⬤ snadno čitelná pro začátečníky
⬤ komplexní pokrytí různých starověkých struktur
⬤ nabízí cenné poznatky o tom, jak starověké civilizace nahlížely na hvězdy
⬤ napsaná erudovaným profesorem
⬤ obsahuje humor
⬤ vyhýbá se senzacechtivým výrokům o mimozemšťanech.
Zápory:⬤ Pro někoho obtížný styl psaní
⬤ příliš podrobný s nadměrným množstvím informací o archeologických nalezištích
⬤ některým čtenářům chyběly nové poznatky
⬤ jedna recenze ji ostře kritizuje jako zastaralou a nestojící za přečtení.
(na základě 6 hodnocení čtenářů)
Původní název:
Mysteries and Discoveries of Archaeoastronomy: From Giza to Easter Island
Obsah knihy:
Tato ucelená, autoritativní studie o rozvíjejícím se oboru archeoastronomie zkoumá roli astronomie ve starověku. Profesor Giulio Magli podává přehledný a aktuální přehled současných názorů na motivy, které vedly starověké lidi ke stavbě bájných a tajemných památek po celé naší planetě. Byla to snaha napodobit oblohu na Zemi, přenést sílu hvězd tam, kde ji mohli vidět, uctívat a využívat? Spojovacím článkem je astronomie: Giulio Magli používá astronomii jako klíč k pochopení způsobu myšlení našich předků. Je to výzva, kterou s oblibou nazývá "předpovídání minulosti" - archeologie jako věda je schopna dělat předpovědi, stejně jako každá jiná věda, a ověřovat je.
Všechny astronomické úspěchy minulosti jsou posuzovány jako celek, komplexním způsobem, který ukazuje hloubku a šíři myšlenek, jež za nimi stály. V minulosti byly motivy starých lidí - a zejména jejich vědecké myšlení - často nesprávně interpretovány, zlehčovány nebo dokonce odmítány. Profesor Magli ironickým, provokativním stylem ukazuje omezenost ortodoxní archeologie tváří v tvář artefaktům založeným na astronomii a snaží se pochopit, co vedlo starověké lidi k vybudování velkolepých staveb, jako je město Teotihuacán v Mexickém údolí, obřadní centrum v kaňonu Chaco v USA, kamenný kruh Avebury ve Velké Británii nebo Velké pyramidy v Egyptě.
Kniha je rozdělena do dvou částí. V první se čtenář vydává na ideální "cestu kolem světa" po mnoha podivuhodných a tajemných místech téměř všech kontinentů, kde hledá stopy astronomických znalostí a pověstí o obloze. Ve druhé části Giulio Magli na základě prvků představených na této cestě ukazuje, že základní myšlenkou, která vedla ke stavbě obřích monumentů spojených s astronomií, byl základ moci, základ, který byl využit "replikováním" oblohy. Vzniká tak možný interpretační model, který je založen na vztahu, který měli starověcí lidé k "přírodě", ve smyslu všeho, co je obklopovalo, tedy ke kosmu. Četné monumentální astronomicky sladěné stavby minulosti se pak stávají interpretovatelnými jako akty vůle, projevy moci těch, kdo ji měli; vůle replikovat nebeskou rovinu zde na zemi a budovat posvátné krajiny.
Nakonec profesor Magli formuluje svou hypotézu a vrací se k jednomu konkrétnímu místu, aby ho podrobně navštívil a hledal důkazy. V tomto hloubkovém zkoumání studuje nejpřesvědčivější, nejintenzivněji zkoumanou, nejznámější a donedávna nejnepochopenější posvátnou krajinu na planetě - Gízu v Egyptě. Archeoastronomická analýza orientace pyramid v Gíze vede k hypotéze, že Cheopsova a Chefrenova pyramida patří ke stejnému stavebnímu projektu.
