Hodnocení:
Aktuálně nejsou k dispozici žádné recenze čtenářů. Hodnocení je založeno na 5 hlasů.
No Medium
Blízké čtení zdánlivě „prázdných“ děl - od nepotištěných stránek po němou hudbu -, které poukazuje na nové chápání médií.
V knize No Medium se Craig Dworkin zabývá díly, která jsou prázdná, vymazaná, čistá nebo němá, a píše kriticky a věcně o dílech, u nichž se zdá, že není nejen co vidět, ale ani co říci. Při bližším zkoumání těchto zdánlivě bezobsažných výtvarných, literárních a hudebních děl poukazuje na nové chápání médií a hranic uměleckého objektu.
Dworkin se zabývá díly, jejichž základem jsou prázdné listy papíru, od fiktivní sbírky básní v Orph e Jeana Cocteaua až po skutečné vydání svazku psacího papíru jako knihy poezie; srovnává vymazanou De Kooningovu kresbu Roberta Rauschenberga s vymazanou kopií knihy Maurice Blanchota Prostor literatury (v níž byly vidět pouze Thurstonovy marginálie) od umělce Nicka Thurstona; a zkoumá sexuální politiku fotografické reprezentace a důsledky zastřených nebo vymazaných předmětů na fotografiích. Dworkin znovu zkoumá slavný případ 4'33“ Johna Cage, spojuje Cageovu kompozici s Rauschenbergovými Bílými obrazy, Zen for Record Kena Friedmana (a Zen for Film Nam June Paika ) a dalšími díly a nabízí také ‚průvodce dalším poslechem‘, který zkoumá více než 100 partitur a nahrávek ‚němé‘ hudby.
Dworkin tvrdí, že média bychom neměli chápat jako prázdné, základní věci, ale jako společenské události, a že neexistuje žádné médium, chápané izolovaně, ale pouze a vždy pluralita médií: interpretační aktivity odehrávající se v sociálně vepsaném prostoru.
© Book1 Group - všechna práva vyhrazena.
Obsah těchto stránek nesmí být kopírován ani použit, a to ani částečně ani úplně, bez písemného svolení vlastníka.
Poslední úprava: 2024.11.08 20:25 (GMT)