Zabíjení času: Autobiografie Paula Feyerabenda

Recenze čtenářů

Aktuálně nejsou k dispozici žádné recenze čtenářů. Hodnocení je založeno na 38 hlasů.

Původní název:

Killing Time: The Autobiography of Paul Feyerabend

Obsah knihy:

Zabíjení času je životní příběh Paula Feyerabenda. Kniha, dokončená jen několik týdnů před jeho smrtí v roce 1994, je autoportrétem jednoho z nejoriginálnějších a nejvlivnějších intelektuálů tohoto století.

Feyerabend, vzdělaný ve fyzice a astronomii, byl známý především jako filozof vědy. Rozhodně však nebyl tvůrcem teorií ani autorem pravidel. Jeho sláva spočívala spíše v silné, jasně formulované kritice "velké" vědy a "velké" filozofie. Feyerabend dal hlas radikálně demokratickému "epistemologickému anarchismu: " důrazně tvrdil, že neexistuje jedna cesta k poznání, ale mnoho principiálních cest; ne jedna pravda nebo jedna racionalita, ale různé, konkurenční obrazy fungování světa. "Všechno je možné," řekl o cestách vědy ve své nejslavnější knize Proti metodě. A myslel to vážně.

Feyerabend zde poprvé sleduje dráhu, která ho dovedla z izolovaného dětství ve Vídni, kde žil v nižší střední třídě, až na vrchol mezinárodního akademického úspěchu. Píše o své zkušenosti z německé armády na ruské frontě, kde ho tři kulky zmrzačily, zanechaly mu impotenci a celoživotní bolesti. Vzpomíná na svůj slibný talent operního tenora (celoživotní vášeň), na setkání s každým, od Martina Bubera po Bertolta Brechta, na nesčetné milostné vztahy, čtyři manželství a na tak bohatou kariéru, že kdysi zastával profesorská místa na čtyřech univerzitách najednou.

Přestože není napsán jako intelektuální autobiografie, načrtává lidi, myšlenky a konflikty šedesáti let. Feyerabend otevřeně píše o komplikovaných vztazích se svým mentorem Karlem Popperem a přítelem a častým oponentem Imre Lakatosem a o svých reakcích na rostoucí pověst "nejhoršího nepřítele vědy".