Behind the Times
Virginia Woolfová se po celou dobu své spisovatelské a kritické kariéry záměrně profilovala jako moderní spisovatelka, která se hlásí k literární tradici, ale není vázána jejími konvencemi; angažuje se v politice, ale není propagandistkou; je spisovatelkou, ale není "spisovatelkou". V důsledku toho Woolfová ignorovala nebo znevažovala většinu spisovatelek generace svých rodičů, což vedlo feministické kritiky k tomu, že ji považovaly především za pokrokovou modernistku, která odmítala omračující viktoriánskou minulost.
Mary Jean Corbettová v knize Behind the Times zjišťuje, že Woolfová tuto historii ani tak neodmítla, jako spíše odvážně přepsala. Corbettová zkoumá souvislosti mezi Woolfovou nejbližší i širší rodinou a širším kontextem pozdně viktoriánské literární a politické kultury a zdůrazňuje přetrvávající význam obav a kontroverzí předchozí generace pro Woolfové významné úspěchy. Za časy znovu čte a reviduje Woolfové tvůrčí díla, politiku a kritiku ve vztahu k ženským spisovatelkám, včetně spisovatelky New Woman Sarah Grandové, spisovatelky a dramatičky Lucy Cliffordové; spisovatelky a antisemitky Mary Augusty Wardové.
Zkoumá Woolfové postoje k pozdně viktoriánské ženské filantropii, hnutí za sociální čistotu a volebnímu právu žen. Corbettová pozorně sleduje způsoby, jimiž Woolfová na tyto předchůdkyně navazovala i se od nich odkláněla, a komplikuje tak Woolfové identitu modernistky, její orientaci na literárním trhu, její ambivalenci vůči literárnímu profesionalismu a směšování umění a politiky a vznik feminismu jako trvalého zájmu její tvorby.
© Book1 Group - všechna práva vyhrazena.
Obsah těchto stránek nesmí být kopírován ani použit, a to ani částečně ani úplně, bez písemného svolení vlastníka.
Poslední úprava: 2024.11.08 20:25 (GMT)