Hodnocení:
Aktuálně nejsou k dispozici žádné recenze čtenářů. Hodnocení je založeno na 2 hlasů.
Během prezidentských voleb v roce 2016 mnoho mladších voličů odmítlo Hillary Clintonovou kvůli podpoře jejího manžela masovému věznění, deregulaci bankovnictví a dohodám o volném obchodu, které vedly k přesunu mnoha pracovních míst z USA do zámoří. Kniha Warmonger: How Clinton's Malign Foreign Policy Launched the Trajectory from Bush II to Biden ukazuje, že Clintonova zahraniční politika byla stejně špatná jako jeho domácí politika. Clinton, který si v prvních letech svého prezidentského období pěstoval image bývalého aktivisty proti vietnamské válce, aby si získal stárnoucí skupinu hippies, bombardoval šest zemí a do konce svého prvního funkčního období nasadil americké jednotky do 25 samostatných vojenských operací, zatímco Ronald Reagan jich za svá dvě funkční období uskutečnil 17. Clinton dále rozšířil americké tajné impérium zámořských pozorovacích stanovišť a špionáže a zvýšil rozpočet na výdaje zpravodajských služeb a Národní nadace pro demokracii (NED), odnože CIA, která podporovala změnu režimu v cizích zemích.
To druhé nebylo překvapivé, protože podle agenta CIA Corda Meyera Jr. byl Clinton naverbován do CIA ještě jako Rhodesův stipendista v Oxfordu a jako guvernér Arkansasu v 80. letech umožnil, aby z letiště Mena v západní části státu probíhaly tajné lety zbraní a drog pro nikaragujské kontrarevolucionáře (Contras) podporované CIA. Místo toho, aby se jednalo o období klidu, kdy USA nevěnovaly pozornost sílící bouři terorismu, jak to formuluje sloupkař New York Times David Brooks, došlo za Clintonova prezidentství k nárůstu napětí mezi USA, Čínou a Ruskem kvůli Clintonově zhoubné zahraniční politice a spoluúčasti USA na teroristických činech.
Clintonovo prezidentství v mnoha ohledech připravilo půdu pro katastrofy, které následovaly za Bushe II, Obamy, Trumpa a Bidena. Byl to Clinton - navazující na Reagana - kdo jako první vedl válku proti terorismu, která byla provázena dvojími standardy a která přijala taktiku teroru, včetně mimořádného vydávání osob, bombardování a používání bezpilotních letounů. Byla to Clintonová, kdo křičel o porušování lidských práv a potřebě chránit obléhané národy před genocidou, aby ospravedlnil vojenskou intervenci v době po skončení studené války. A byla to Clintonova administrativa, která tlačila na změnu režimu v Iráku a vyvolávala veřejný poplach kvůli mýtickým zbraním hromadného ničení - a přitom se spoléhala na nové fantastické vojenské technologie a soukromé vojenské dodavatele, aby se stínové vojenské intervence USA distancovaly od veřejnosti a omezily tak nesouhlas.
© Book1 Group - všechna práva vyhrazena.
Obsah těchto stránek nesmí být kopírován ani použit, a to ani částečně ani úplně, bez písemného svolení vlastníka.
Poslední úprava: 2024.11.08 20:25 (GMT)