Hodnocení:
Kniha slouží jako úvodní text k období nástupců po Alexandru Velikém a poskytuje lehký a vtipný přehled. Byla však kritizována za to, že obsahuje historické nepřesnosti a opomenutí, takže je méně vhodná pro znalejší čtenáře.
Klady:Přehledný a vtipný úvod, vhodný pro začátečníky, lehká a poutavá próza, obsahuje grafy a ilustrace království.
Zápory:Obsahuje historické chyby a významná opomenutí, postrádá hloubku v analýze hlavních událostí a postav a ve srovnání s jinými podrobnějšími díly je vnímána jako odvozená.
(na základě 6 hodnocení čtenářů)
The Rise of the Hellenistic Kingdoms 336-250 BC
Když Alexandr Veliký v roce 323 př. n.
l. zemřel, zanechal po sobě říši, která sahala od břehů Jaderského moře až po hory Afghánistánu. Tato říše Alexandrovu smrt nepřežila a rychle se rozpadla na několik nástupnických států.
Tyto státy, které byly samy o sobě významnými královstvími, ovládly Malou Asii, Řecko, Levantu a Egypt na dalších tři sta let. Vyprávění Philipa Matyszaka se sice zabývá jejich pozoruhodným přínosem východním Řekům v oblastech, jako je filozofie, věda a kultura, ale hlavní pozornost je věnována soupeření, politice a válkám, občanským i zahraničním, které mezi sebou helénističtí vládci neustále vedli.
Stejně jako v jiných oblastech byla nástupnická království inovátory na poli vojenském a diplomatickém. Jejich války a diplomatické potyčky skutečně úzce předznamenávají války a potyčky v Evropě osmnáctého století a velmocenské soupeření století dvacátého.
Složitá interakce těchto různých království, z nichž každé mělo svůj vlastní charakter a vyvíjející se vojenské systémy, kombinovala geopolitiku a velkou strategii s diplomatickou dvojkolejností a neúprosným válčením. Epický příběh nástupnických států je plný chybujících hrdinů, palácových intrik, vražd, zrady, incestu, vzpour a dobývání.
© Book1 Group - všechna práva vyhrazena.
Obsah těchto stránek nesmí být kopírován ani použit, a to ani částečně ani úplně, bez písemného svolení vlastníka.
Poslední úprava: 2024.11.08 20:25 (GMT)