Vývoj psychoanalýzy

Recenze čtenářů

Kniha je klasickým dílem Ferencziho a Ranka, dvou raných analytiků, kteří byli úzce spjati s Freudem, než se od něj oddělili. Odráží teoretické tendence raného psychoanalytického hnutí a zároveň zdůrazňuje potřebu navázání kontaktu s pacienty. Autoři jsou často vnímáni jako osoby s úctou k Freudovi, ačkoli kritizují i další současníky, jako byli Adler a Jung. Text je dobře hodnocen pro své postřehy, ale je vhodnější pro studenty a praktiky než pro začátečníky.

⬤ Dobře napsaný a zasvěcený
⬤ nabízí historický pohled na psychoanalýzu
⬤ významné příspěvky Ferencziho a Ranka
⬤ vhodný pro studenty a praktiky, kteří hledají pohled na ranou psychoanalýzu z první ruky.

⬤ Nevhodná pro začátečníky
⬤ může příliš zdůrazňovat teorii na úkor vztahu s pacientem
⬤ někomu může připadat uctivá vůči Freudovi a méně uznává přínos ostatních analytiků.

(na základě 3 hodnocení čtenářů)

Původní název:

The Development of Psycho-Analysis

Obsah knihy:

2012 Reprint vydání z roku 1925. Přesné faksimile původního vydání, nereprodukované pomocí softwaru pro optické rozpoznávání.

V této knize, koncipované v roce 1922 a vydané v roce 1924, S ndor Ferenczi a Otto Rank reagovali na praktické dopady (přenos a odpor v psychoanalytické léčbě) Freudových myšlenek o opakovacím nutkání a analýze ega. Tato kniha představila myšlenky a kontroverze, na které navázali pozdější autoři (Michael Balint, Donald W.

Winnicott, Harold F. Searles, Jacques Lacan): terapeutické využití objektních vztahů a regrese; "diskrétnost" analytika (opatrnost při interpretaci); rezistence analytika a role protipřenosu; zájem o výcvik lékařů a rizika spojená s "výcvikem" analýzy.