Creating Authenticity: Authentication Processes in Ethnographic Museums
"Autenticita" a ověřování pravosti je v centru zájmu muzeí, pokud jde o expozice, předměty a interakci s návštěvníky. Tyto pojmy tvořily ústřední prvek raného myšlení o kultuře a sběratelství. Badatelé devatenáctého století, muzejní sběratelé na zakázku a průkopničtí etnografové se pokoušeli obnažit podstatu kultur prostřednictvím sbírání a studia předmětů ze vzdálených komunit. Podobně historická archeologie se odklonila od představy, že kultury jsou diskrétní ohraničené celky, které podléhají divergenci, ale právě proto je také třeba vysledovat a navázat na ucelenější původní podobu v (ještě) hlubší minulosti.
Mnohé z toho, s čím dnes pracujeme v etnografických muzejních sbírkách, svědčí o tomto přesvědčení. Poststrukturální myšlení přineslo dalekosáhlou dekonstrukci autentického. Došlo k poznání, že o vzdálených společenstvích i o hluboké minulosti lze hovořit pouze tehdy, když jsou vnímány jako přání, konstrukce a výmysly.
Navzdory tomuto svlékání způsobů, jimiž lidé zobrazují své kulturní prostředí a minulost, zůstávají nároky na autenticitu a snaha o autentičnost všudypřítomné. Tato kniha zkoumá autenticitu v současných etnografických muzeích, jak přetrvává v dialogu se zainteresovanými stranami, a to, jak muzea zobrazují sama sebe. Jak interagujeme s otázkami autenticity a autentičnosti, když kurátorujeme, studujeme artefakty, sbíráme, repatriujeme a (re)prezentujeme? Přispívající autoři ilustrují rozdílnou povahu, v níž je autentičnost uváděna do hry, dekonstruována a operacionalizována. Autenticita je podle knihy výrazem touhy, která je stejně tak znepokojivá jako odolná.
Vydáno ve spolupráci s Nizozemským národním etnologickým muzeem v Leidenu.
© Book1 Group - všechna práva vyhrazena.
Obsah těchto stránek nesmí být kopírován ani použit, a to ani částečně ani úplně, bez písemného svolení vlastníka.
Poslední úprava: 2024.11.08 20:25 (GMT)