Vyloučení a objetí, revidované a aktualizované vydání: Teologické zkoumání identity, jinakosti a smíření, aktualizovaná verze

Recenze čtenářů

Kniha Miroslava Volfa „Vyloučení a objetí“ představuje náročné, ale přínosné zkoumání složitých teologických témat týkajících se odpuštění, spravedlnosti a konceptu přijetí druhých, dokonce i těch, kteří se dopustili násilí. Vychází z Volfových osobních zkušeností z války na Balkáně a zasazuje se o nenásilí a porozumění. Kniha je sice chválena pro své důležité poselství a intelektuální přísnost, ale zároveň je kritizována pro svůj hutný akademický styl a obtížnou čitelnost, zejména ve vydání pro Kindle, které bylo poznamenáno typografickými chybami.

⬤ Jasné a logické psaní, které předjímá otázky čtenářů.
⬤ Důležitá témata nenásilí, odpuštění a spravedlnosti.
⬤ Hluboké zapojení osobní zkušenosti a teologické přísnosti.
⬤ Poskytuje podstatný akademický vhled do složitých témat.
⬤ Podněcuje k zamyšlení nad společenskými otázkami vyloučení a přijetí.
⬤ Dobře hodnocený mezi vědci a teology.

⬤ Hutný, akademický text, který může být pro běžné čtenáře obtížný.
⬤ Rozsáhlé a občas pedantské, což činí látku náročnou na strávení.
⬤ Vydání pro Kindle údajně obsahuje četné typografické chyby.
⬤ Pro některé čtenáře bylo obtížné odlišit Volfovy názory od názorů jiných citovaných autorů.
⬤ Kritika jeho závěrů o odpuštění naznačuje nedostatek praktické hloubky.
⬤ Některým čtenářům připadala kniha nudná nebo ne tak působivá jako jiná Volfova díla.

(na základě 71 hodnocení čtenářů)

Původní název:

Exclusion and Embrace, Revised and Updated: A Theological Exploration of Identity, Otherness, and Reconciliation

Obsah knihy:

Život v jednadvacátém století představuje znepokojivou realitu. Jinakost, prostý fakt, že se nějakým způsobem lišíme, je definována jako zlo samo o sobě.

Miroslav Volf tvrdí, že má-li být dnes slyšet uzdravující slovo evangelia, musí křesťanská teologie najít způsoby, jak mluvit o nenávisti k jiným. Existuje nějaká naděje na přijetí našich nepřátel? Otevřít dveře ke smíření? Volf se vrací k novozákonní metafoře spásy jako smíření a navrhuje myšlenku objetí jako teologickou odpověď na problém vyloučení. Stále častěji vidíme, že vyloučení se stalo hlavním hříchem, který zkresluje naše vnímání reality a způsobuje, že reagujeme ze strachu a hněvu na všechny, kteří nejsou v našem (stále se zužujícím) okruhu.

V tomto světle se křesťané musí naučit, že spása přichází nejen tehdy, když jsme smířeni s Bohem, a nejen tehdy, když se "učíme žít jeden s druhým", ale když učiníme nebezpečný a nákladný krok a otevřeme se druhému, zahrneme ho stejnou náručí, jakou jsme byli zahrnuti Bohem my. Volf získal v roce 2002 Louisville Grawemeyer Award in Religion za první vydání své knihy Exclusion & Embrace: (Abingdon, 1996).

V tomto prvním vydání profesor Volf, původem Chorvat, analyzoval občanskou válku a "etnické čistky" v bývalé Jugoslávii a snadno našel další příklady kulturních, etnických a rasových konfliktů, aby ilustroval svá tvrzení. Od 11.

září 2001 a následné epidemie teroru a masového utrpení uprchlíků po celém světě Volf přepracoval Vyloučení a objetí, aby zohlednil vyvíjející se dynamiku mezietnických a mezinárodních sporů.