Vykopávky v lokalitě Stanground South v Peterborough: Prehistorické, římské a post-středověké osídlení podél okrajů Fensu.

Původní název:

Excavations at Stanground South, Peterborough: Prehistoric, Roman and Post-Medieval Settlement Along the Margins of the Fens

Obsah knihy:

Společnost MOLA (dříve Northamptonshire Archaeology) prováděla archeologické vykopávky v lokalitě Stanground South od září 2007 do listopadu 2009 jménem společnosti Persimmon Homes (East Midlands) Ltd. v souladu s programem prací navrženým a dozorovaným společností CgMs Heritage. Lokalita se nachází na jihovýchodním okraji Peterborough, na ledovcových sprašových hlínách s výhledem podél okraje Fen. Práce se skládaly z pěti ploch výkopu a řady pásových map a záznamových ploch, zaměřených na oblasti s archeologickým potenciálem, které byly identifikovány předchozími vyhodnocovacími pracemi. Celkově byla archeologickým zásahům podrobena plocha o rozloze 70 ha. Při výkopech byly zaznamenány archeologické nálezy z doby bronzové až středověku. Nejstaršími objekty byly čtyři spálené mohyly datované do mladší doby bronzové, z nichž jedna byla spojena se dvěma na sebe navazujícími stavbami a malou skupinou až šesti kremací. Ve střední době bronzové se zde nacházelo rozsáhlé neuzavřené pohřebiště (urnové pole), které zahrnovalo 78 kremací (a také další tři možné odlehlé kremace k urnovému poli). V pozdní době bronzové/rané době železné byla vybudována značná, až 65 m široká příjezdová cesta, která vedla severně od okraje bažin na vyvýšené místo. V jejím rámci byla později postavena řada kruhových domů.

Ve střední době železné byl náhon rozdělen na řadu ohrazení, v jednom z nich vznikla osada přiléhající k okraji bažin. To zahrnovalo okrouhlé domky a řadu dvou- a čtyřsloupových staveb. V pozdější době železné se severozápadně od něj vytvořilo ohrazené sídliště. To se skládalo z několika okrouhlých domů v rozsáhlé obdélníkové ohradě, která byla na jižním konci otevřená. Zdá se, že zpočátku se jednalo o neohrazenou lokalitu, která byla později ohrazena. Mohlo zde docházet k odstraňování rohoviny dobytka za účelem zpracování. V době římské (2. a konec 4. století n. l.) byla na východní straně ohrazeného sídliště z pozdější doby železné vybudována řada malých ohrad. Ty obsahovaly stavby a prvky zřejmě spojené s venkovskou výrobou, která mohla také vyvážet přebytky na trh. Odvětví zahrnovalo zpracování kůží, pozdně římskou výrobu sýrů (se sedmi nalezenými lisy), pozdně římskou výrobu keramiky a určitou kovovýrobu. Hospodářství lokality se od mladší doby bronzové soustředilo na pastevectví s omezenými doklady pěstování obilí. V době římské se zřejmě dále specializovalo na chov dojnic. Zdá se, že prostředí lokality se od mladší doby bronzové změnilo jen málo, bylo převážně otevřené s lesními plochami a vlhčími oblastmi.

Rašelinný porost v době železné vedl k překrytí některých prvků z doby bronzové. Ve středověku byla velká část lokality obdělávána na volném prostranství, což dokládají pozůstatky hřebenové a brázdové kultivace. V postředověku byla oblast rozdělena vybudováním řady odvodňovacích příkopů, které tvoří základ současného uspořádání polí.