Původní název:
Selected Philosophical Works
Obsah knihy:
Alexander Herzen (1812-1870) byl významný ruský sociální myslitel 19. století a "otec ruského socialismu".Na počátku svého intelektuálního vývoje byl Herzen ovlivněn německými idealistickými mysliteli, jako byli Schiller a Schelling.
Věřil v autonomii a důstojnost jednotlivce a stavěl se proti silám, jako je rodina a stát, které jednotlivce utlačují. Později, pod vlivem francouzských socialistických myslitelů, jako byl Charles Fourier, se Herzenovo myšlení stalo radikálnějším. Herzen promítl svůj dřívější zájem o utlačovaného jedince do celé společnosti a stal se stoupencem socialismu.
Socialismus, který si představoval, byl volnou federací samosprávných obcí.
Pouze v takovém systému by bylo možné dosáhnout ideální společnosti - podle Herzena by tato společnost byla svobodným sdružením jednotlivců, které by umožňovalo plný rozkvět každé osobnosti. Své naděje na tento budoucí řád vkládal Herzen zpočátku do evropského socialistického hnutí.
Po neúspěchu revolucí v roce 1848, kdy se nepodařilo prosadit socialistické principy, však Herzen propadl rozčarování nad evropskými vyhlídkami a obrátil svou pozornost k Rusku. Herzen tvrdil, že socialistická transformace ve skutečnosti přijde nejdříve v Rusku, protože komunální instituce, jako je rolnická komuna, přežily a buržoazní postoje se ještě neobjevily. Tento pocit výhod ruské "zaostalosti" měl v 70.
letech 19. století vliv na populisty. Herzen byl nazýván "šlechtickým revolucionářem".
Herzen, nemanželský syn bohatého statkáře, považoval šlechtu za pokrokovou třídu. Revoluce, kterou si představoval, byla pro lidi, ale ne nutně jimi.
Také jeho socialismus byl spíše národním než třídním údělem, a to proto, že prosazoval hodnotu individualismu v kolektivistické podobě - jinými slovy, plný rozkvět jedince se mohl nejlépe uskutečnit v socialistickém řádu.
