Vybrané básně

Původní název:

Selected Poems

Obsah knihy:

Zvykli jsme si na rutinní a jednotvárný život: v práci, ve vztazích s druhými lidmi i sami se sebou, když se snažíme porozumět tomu, co nás obklopuje a podmaňuje. Zaplavují nás zprávy, které místo aby kritizovaly realitu, posilují status quo a povzbuzují nás, abychom ho přijali a udržovali.

Jako protiváha k hierarchiím a ospravedlněním moderního života se ozývají protestní hlasy, jako je ten Eduarda Mogy, které netruchlí nad domnělým ztraceným zlatým věkem ani nebědují nad svým rozčarováním. Tuto etapu má Moga dávno za sebou a musíme předpokládat, že prošel učednickou praxí zklamání: zjištěním, že bohové nás nemilují, ale trápí, a pak vynaložil veškeré úsilí, aby se to všechno odnaučil. Mogova poezie však nekáže, nezatěžuje nás pravidly ani myšlenkami, které by nás přivedly do pomyslného lepšího světa, ať už zde, nebo v posmrtném životě.

Jediný život je tento, tady a teď, život těla, život smyslů, které nás spojují se světem. Obnovit naši radost z přítomnosti není triviální úkol a Moga nás znovu a znovu konfrontuje s našimi emocemi a pocity s úmyslem zahladit tím monotónní řeč představitelů řádu.

Mohlo by se tedy zdát, že básník jedná jako stratég na bitevním poli. Tato poezie má daleko k manichejskému vidění vojáka, který není schopen vidět dál než k dualitám, a je živena jemností, detaily a přesností.

Není to dělostřelectvo, ale jemné zacházení se skalpelem, který s jemností a rozhodností stříbrníka rozpitvá nádor a cystu ohrožující náš život, který je pak díky tomu schopen rozkvést.