Recenze čtenářů
Shrnutí:Vraždy v domě Decagon, přeložená japonská detektivka, se zřetelně inspiruje románem Agathy Christie A pak už nikdo, kde se skupina univerzitních studentů ocitne v pasti na ostrově se zákeřným vrahem. Ačkoli kniha vzdává hold klasickým záhadným vraždám, názory na její provedení, tempo a hloubku postav se různí.
Klady:Překlad je výborný a vystihuje podstatu klasického mysteriózního žánru. Čtenáři oceňují atmosférické psaní, napínavé dějové zvraty a poctu detektivkám zlatého věku. Mnozí ji považují za poutavou a těší se z tradičních prvků detektivky se spoustou červených herringů. Závěrečné odhalení bylo popsáno jako napínavé a uspokojivé.
Zápory:Kritici poukazovali na to, že charaktery postav jsou často jednorozměrné, takže je těžké se s postavami sžít. Někteří považovali tempo za pomalé a opakující se a několik čtenářů upozornilo na nedostatek napětí a atmosféry. To, že se román opírá o západní mysteriózní tropy, mu může ubírat na autenticitě japonského díla. Někteří čtenáři navíc měli pocit, že stopy nejsou dostatečně vyložené, což vedlo k neuspokojivému rozuzlení.
(na základě 102 hodnocení čtenářů)
Původní název:
The Decagon House Murders
Obsah knihy:
"Ayatsujiho brilantní a bohatě atmosférická skládačka osloví fanoušky whodunitů ze zlatého věku... Každé slovo se počítá a vede k odhalení, které je logické, ale dechberoucí." -- Publishers Weekly
Nesmírně příjemná, stránky otáčející záhada vraždy, která jistě osloví fanoušky Elly Griffithsové, Anthonyho Horowitze a Agathy Christie, s jedním z nejlepších a nejuspokojivějších závěrů, jaké jste kdy četli. Japonská klasika, poprvé v angličtině.
Z The New York Times Book Review.
"Přečtěte si přelomovou detektivku Jukita Ajatsudžiho Vraždy v Decagonském domě a objevíte skutečnou hloubku citu pod ďábelskou nečistou hrou.
Příběh vychází z klasického románu Agathy Christie And Then There Were None (A pak už tam nikdo nebyl): Členové univerzitního klubu detektivů, z nichž každý má přezdívku podle svého oblíbeného spisovatele (Poe, Carr, Orczy, Van Queen, Leroux a - ano - Christie), stráví týden na odlehlém ostrově Tsunojima, kam je přilákala série vražd, k nimž došlo rok předtím. Tato společná zvědavost se jim samozřejmě stane osudnou.
Když se studenti na najatém rybářském člunu blíží k Tsunojimě, "sluneční světlo, které dopadalo dolů, měnilo vlny na stříbrné. Ostrov ležel před nimi, zahalený v mlžném závoji prachu, ' jeho srázné tmavé útesy vystupovaly přímo z moře a byly přístupné jediným malým zálivem. Na ostrově není elektřina a ani telefony.
Začíná nová série násilných úmrtí a Ayatsujiho obratné, zběsilé tempo pohání vyprávění. Zatímco jsou studenti jeden po druhém likvidováni, autor do děje vplétá příběh vyšetřování předchozích vražd na pevnině. Je to pocta detektivkám zlatého věku, ale také neokázalá zábava.".
