Vpřed do bitvy: Bojová taktika od Waterloo po blízkou budoucnost

Recenze čtenářů

Kniha Paddyho Griffitha důkladně zkoumá vývoj taktiky na bojišti za posledních 200 let, zaměřuje se na různé případové studie a zpochybňuje zavedené historické předpoklady o vojenských střetnutích. Zatímco někteří recenzenti chválí její podrobné vyprávění a pronikavou analýzu válečnictví, jiní kritizují její výklady a závěry jako chybné nebo příliš zjednodušující.

⬤ Nabízí komplexní přehled taktiky na bojišti od roku 1800 do současnosti.
⬤ Poutavý a přístupný styl vyprávění.
⬤ Zpochybňuje běžné historické předpoklady a podněcuje čtenáře k přehodnocení vojenských dějin.
⬤ Užitečné jak pro běžné čtenáře, tak pro profesionály, včetně vojenských kadetů.
⬤ Obsahuje vyprávění z první ruky, která zlepšují pochopení bojových zkušeností.

⬤ Někteří kritici tvrdí, že Griffithovy teorie jsou příliš zjednodušené nebo nepřesné, zejména jeho názory na roli britských generálů v první světové válce.
⬤ Objevují se tvrzení o nespolehlivé interpretaci údajů a selektivním používání důkazů.
⬤ Ne všichni historici souhlasí s Griffithovými závěry, což naznačuje, že v rámci komunity vojenských historiků chybí shoda na některých argumentech.

(na základě 10 hodnocení čtenářů)

Původní název:

Forward Into Battle: Fighting Tactics from Waterloo to the Near Future

Obsah knihy:

První vydání (1981) kriticky nahlíželo na uznávanou moudrost historiků, kteří interpretovali události na bojišti především s ohledem na palebnou sílu. Ukázalo, že Wellingtonova pěchota vítězila spíše díky své pohyblivosti než díky mušketám, že bajonet v devatenáctém století nezastaral, jak se často tvrdí, a že tank nikdy nevytlačil pěšáka ve století dvacátém.

O deset let později se autorovi podařilo doplnit mnohé části své analýzy a rozšířit ji do blízké budoucnosti. Napoleonská část obsahuje analýzu palebné síly a opevnění, zejména v bitvě u New Orleansu v roce 1815. Doplněny byly další diskuse o taktice americké občanské války.

Dále je rozebrán vývoj taktiky malých jednotek v první světové válce a poté problém uskutečnění obrněného průlomu ve druhé světové válce. Následuje diskuse o omezeních vrtulníku i palebné síly ve Vietnamu.

Autor poukazuje na některá poučení, která si americká armáda vzala, a na doktrínu, která z těchto zkušeností vyplynula. Závěr je věnován pohledu na podivně prázdnou krajinu bojiště, kterou lze očekávat v každém budoucím konfliktu s využitím špičkových technologií.