Vlčí jezero, Bílé roucho rozevřené: Básně

Recenze čtenářů

Básnická sbírka Diany Seussové je vysoce ceněna pro svou sugestivní obraznost, citovou hloubku a schopnost zachytit složitost života a lásky. Recenzenti popisují její dílo jako silné, krásné a plné smyslné odevzdanosti. Mnozí čtenáři vyjadřují hluboký citový vztah k básním, často se cítí dojati k slzám a jsou nuceni číst je vícekrát.

⬤ Vysoce sugestivní a emocionálně silné
⬤ dobře napsané se smyslnou obrazností
⬤ poutavá a sdělná témata života a lásky
⬤ příjemný čtenářský zážitek
⬤ značný emocionální dopad
⬤ nádherné živé čtení.

Některým čtenářům může intenzita emocí připadat zdrcující; několik recenzí může naznačovat, že složitost poezie vyžaduje pečlivé a promyšlené čtení.

(na základě 5 hodnocení čtenářů)

Původní název:

Wolf Lake, White Gown Blown Open: Poems

Obsah knihy:

Básně Diane Seussové vyrůstají z úrodné půdy jihozápadního Michiganu, boří všechny stereotypy o Středozápadě a vytvářejí postavy hodné Faulknera v jejich posedlosti, utrpení, dramatech lásky, sexu a smrti. První oddíl této sbírky vzdává hold básníkovým kořenům v místě, kde vám svět nic nedá a ještě méně slíbí, takže vám nezbývá než si vymyslet sám sebe, nebo zmizet. Odtud tyto básně líčí i ztělesňují opakované akty vzdorného sebeutváření tváří v tvář zoufalství, ztrátě a hanbě a vždy ve stínu zániku.

S temně chraplavým humorem a drásavým patosem se Seuss zuřivě noří do liminálních míst bez rozměru - státních hranic, okrajů jezer, prostoru "mezi m a e ve slově amen"  Z toho, co nazývá "tímto místem mezi"  vycházejí profánní modlitby, v nichž "zvuk naděje a zvuk utrpení"  se ukazuje, že jde o "stejnou hudbu hranou na stejný nástroj" 

V polovině knihy říká jeden muž mluvčímu, že krása je to, čeho se nikdo nedotkl. Tato sbírka je spravedlivým a nelítostným protiargumentem: ve světě této imaginace se krása rozlévá z toho, co bylo rozdrceno, rozerváno a zbrázděno. "Přijímáme krásu," píše Seuss, "jako hřebík přijímá / ránu kladivem." Je to poezie, která přichází až poté, co se bílé šaty rozhalí - poezie nutnosti, kde jedinou nadějí je divoká imaginace.