Vizuálnost v románech Austenové, Radcliffové, Edgeworthové a Burneyové

Recenze čtenářů

Aktuálně nejsou k dispozici žádné recenze čtenářů. Hodnocení je založeno na 2 hlasů.

Původní název:

Visuality in the Novels of Austen, Radcliffe, Edgeworth and Burney

Obsah knihy:

K rozšíření vizuálních kódů, metafor a odkazů na pohled v ženské beletrii konce osmnáctého a počátku devatenáctého století přispělo mnoho faktorů. Kniha "Visuality in the Novels of Austen, Radcliffe, Edgeworth and Burney" (Vizuálnost v románech Austenové, Radcliffové, Edgeworthové a Burneyové) tvrdí, že vizuální detaily v ženských románech vydaných mezi lety 1778 a 1815 jsou významnější, než si vědci dosud připouštěli. Inovativní studie díla Jane Austenové, Ann Radcliffové, Marie Edgeworthové a Frances Burneyové ukazuje, že vizualita - kontinuum spojující vizuální a verbální komunikaci - poskytovala spisovatelkám metodologii, která umožňovala obcházet kulturní omezení ženského vyjadřování způsobem, jenž umožňoval skrytý odpor. Vizualita jim umožňovala sdělovat skutečné způsoby, jak by ženy "měly" vidět a vystupovat ve společnosti, v níž byla pověst založena na obrazech.

Diskuse se přesouvá od sebereferenčních souřadnic vně sebe sama v románech Austenové a Radcliffa k dramatu reflexí, módy a drobností kódovaného sebepředvádění v románech Edgeworthové a Burneyové. Analýza se zabývá vědeckými kritikami z literatury, dějin umění, optiky, psychologie, filozofie a antropologie, aby potvrdila multidisciplinární vlivy vizuality a její diplomatický potenciál. Nechronologická struktura zahrnuje spíše překrývající se témata než iluzi definitivního odklonu od vzájemnosti mezi zdáním a podstatou.

"Vizualita v románech Austenové, Radcliffové, Edgeworthové a Burneyové" zkoumá, jak ženy ve fikci i ve skutečnosti vyjednávaly se čtyřmi scopickými silami, které určovaly jejich "vzhled" a způsoby pohledu: nestranný divák, mužský pohled, pohled veřejnosti a zneuznaný ženský pohled. Ve společnosti ovládané "frustrovanou výpovědí", pronikavými pohledy a neustálou hrozbou dezinterpretace využívaly spisovatelky odkazy na viditelné a neviditelné ke komentování emocí, socioekonomických podmínek a patriarchálního zneužívání. Austenová, Radcliffeová, Edgeworthová a Burneyová představují v tomto ohledu ideální případové studie, protože šlo o kulturně reprezentativní osobnosti, které zároveň experimentovaly s různými přístupy k románu a přispívaly k nim. Tato kniha tak nabízí nové pohledy na slovní ekonomii a genderovou politiku doby zahrnující anglo-francouzskou válku a bitvu u Waterloo tím, že přehodnocuje vyjadřování a vnímání z jedinečně výmluvného, avšak do značné míry přehlíženého hlediska.