Vizuální analogie: Vědomí jako umění spojovat

Recenze čtenářů

V knize „Speaking Across Differences“ se zasazuje o obnovení analogie ve vizuálních formách a zdůrazňuje význam rozpoznávání podobností v rozdílech. Je popisována jako bohatě ilustrovaná, ale hutně napsaná a nabádá k odklonu od chaosu současného myšlení, které se vyznačuje protichůdnými názory. Čtenáři oceňují autorův poutavý styl, ale upozorňují, že složitost prózy může být skličující.

Kniha je bohatě ilustrovaná a nabízí podnětný pohled na význam analogie. Psaní je energické a poutavé a poskytuje jedinečný intelektuální zážitek. Vyzývá čtenáře, aby přehodnotili hodnotu obrazů a analogického uvažování v kultuře plné různých názorů.

Próza je popisována jako hutně psaná, což může být pro některé čtenáře odrazující. Chybí zmínky o historických osobnostech, které se k tématu vztahují, například o Friedrichu Froebelovi, což by mohlo být promarněnou příležitostí k dalšímu prohloubení. Pro některé čtenáře může být složitost jazyka a pojmů obtížně uchopitelná.

(na základě 2 hodnocení čtenářů)

Původní název:

Visual Analogy: Consciousness as the Art of Connecting

Obsah knihy:

Přelomová kniha zkoumající objevování stejnosti v jinakosti.

Tato průkopnická kniha, která se zabývá tématem, jež bylo kdysi ústředním tématem filozofie, teologie, rétoriky a estetiky, zkoumá objevování stejnosti v jinakosti. Analogie představuje zajímavou starověkou i moderní hádanku. Jak může být tváří v tvář kulturní rozmanitosti jedinečný někdo nebo něco vnímáno jako podobné tomu, čím není? Tato kniha je určena všem, kteří si lámou hlavu nad tím, proč dnes, jak tvrdí Barbara Maria Staffordová, „nemáme žádný jazyk, kterým bychom mohli mluvit o podobnosti, pouze přehnané vědomí odlišnosti“. Dobře navržené obrazy, tvrdí Staffordová, odhalují intuitivní skoky mysli, které umožňují propojit známou a neznámou zkušenost.

První ze čtyř rozsáhlých kapitol přináší náročný přehled několika naléhavých současných problémů. Klonování, právní spory o sociální nerovnosti, politika identity, elektronické kopírování a napodobování virtuální reality ukazují potřebu diferencované teorie podobnosti. Druhá část zkoumá historickou přetahovanou mezi analogií a alegorií, respektive disanalogií. Stafford provokativně naznačuje, že od dob romantismu žijeme v polarizující alegorické době. Třetí část zakořeňuje tuto rozpolcenost v rámci významného posunu od magického vesmíru, modelovaného na základě sexuálních vazeb, k inženýrskému světu vybudovanému z diskrétních automatizovaných jednotek. A konečně, nehledě na nedávný vývoj v oblasti počítačového výzkumu mozku, se nabízí zásadní fenomenologické otázky týkající se paměti, emocí, inteligence a vědomí. Ve čtvrté kapitole Stafford zasahuje do debat o vědomí a navrhuje humanistickou kognitivní vědu, jejímž uměleckým jádrem je přemostění/analogie.