Violette Szabo: Život, který jsem prožila

Recenze čtenářů

Kniha „Violette Szabo: Violette Szabo: The Life That I Had“ (Život, který jsem měla) od Susan Ottawayové se setkává se smíšenými recenzemi, které chválí její výzkum a oceňují její statečnost, ale kritizují její styl vyprávění a nedostatek osobního vhledu do Szaboovy osobnosti. Někteří čtenáři oceňují vyčerpávající fakta, která jsou v knize uvedena, zatímco jiní považují text za suchý a připomínající spíše učebnici.

⬤ Hluboký výzkum a pozornost věnovaná historickým detailům
⬤ silné svědectví o statečnosti Violette Szabo
⬤ přidává nové informace z nedávných dokumentů
⬤ jasné a pečlivé vyprávění
⬤ inspirativní příběh agentky SOE.

⬤ Chybí hloubka v popisu osobnosti Szaboové
⬤ psáno suchým, učebnicovým stylem
⬤ pro některé čtenáře bylo vyprávění málo poutavé
⬤ vnímané nepřesnosti a mezery ve srovnání s přesvědčivějšími příběhy
⬤ zanechává čtenáře toužící po dalších podrobnostech.

(na základě 93 hodnocení čtenářů)

Původní název:

Violette Szabo: The life that I have

Obsah knihy:

Příběh Violette Szabo je jedním z nejpozoruhodnějších v historii špionáže a tajných operací druhé světové války.

Violette Szabo se dobrovolně přihlásila do Special Operations Executive, hlavní britské sabotážní a podvratné organizace té doby. Dne 7. června 1944 Violette opustila dvouletou dceru a seskočila padákem do Francie na speciální misi.

Szabo a další britští agenti byli pověřeni organizováním francouzských odbojářů, kteří měli bránit postupu divize SS Das Reich na normandské pláže. Bohužel Szabova skupina byla brzy přepadena jednotkami SS.

Szabo, který nemohl chodit kvůli podvrtnutému kotníku, kryl ústup svých druhů kulometnou palbou. V zajetí prošla řadou výslechů a změn věznění, než skončila v Ravensbrucku, německém koncentračním táboře pro ženy. Nakonec byla 26. ledna 1945 popravena. Bylo jí třiadvacet let.

Toto výjimečné dílo vzniklo za pomoci dcery Violette Szabo, Tanyi, a rozplétá fakta i fikci o jedné z nejzajímavějších postav druhé světové války.