Recenze čtenářů
Shrnutí:Kniha přináší ucelený pohled na historii a důsledky vládního a komerčního sledování ve společnosti, zejména ve Velké Británii a USA.Je podnětná a poučná a vede čtenáře k zamyšlení nad vlivem sledování na jejich každodenní život.
Klady:Kniha je popisována jako zajímavá, dobře prozkoumaná a poučná. Nabízí čtivý popis sledovacího průmyslu, díky němuž si čtenáři lépe uvědomí, jak jsou informace využívány k ovlivňování chování. Mnozí ji považují za poučnou a nezbytnou četbu pro pochopení moderního sledování.
Zápory:Někteří čtenáři měli pocit, že v knize chybí technické podrobnosti o tom, jak se sledování provádí. Kniha se sice zabývá historií a důsledky sledování, ale nezabývá se hlouběji mechanikou fungování těchto systémů.
(na základě 6 hodnocení čtenářů)
Původní název:
We Know All about You: The Story of Surveillance in Britain and America
Obsah knihy:
Toto je příběh sledování ve Velké Británii a Spojených státech, od detektivních agentur na konci devatenáctého století až po „wikileaks“ a whistleblowera CIA Edwarda Snowdena v jednadvacátém století. Knihu napsal oceňovaný historik a odborník na zpravodajské služby Rhodri Jeffreys-Jones a jedná se o první ucelený přehled svého druhu.
Jeffreys-Jones se zabývá rolí úvěrových agentur, soukromých detektivů a novinářů zabývajících se hackováním telefonů, jakož i agentur, jako jsou FBI a NSA v USA a GCHQ a MI5 ve Spojeném království, a upozorňuje na nekalé praktiky, jako je například černá listina a nezákonné elektronické odposlechy. Ukazuje, že několik prezidentů - Franklin D. Roosevelt, Lyndon B. Johnson, Richard M. Nixon - provádělo různé formy politického sledování, a také to, jak byly britské agentury z podobných důvodů pod neustálým mrakem podezření.
Pokračuje popisem úniků informací ze 70. let, které odhalily, jak FBI a CIA sledovaly demonstranty proti vietnamské válce, a hodnotí reformní impuls této doby - impuls, který začal v Americe a teprve postupně se rozšířil do Británie. Konec studené války na konci osmdesátých let pak důvěru v potřebu státního dohledu ještě více podkopal, ale po 11. září se měl s pomstou vrátit.
Vzniká tak příběh, v němž vlády obvykle zneužívají své jednou udělené sledovací pravomoci, což ukazuje na potřebu řádné kontroly v této oblasti. Jak však Jeffreys-Jones jasně uvádí, nejedná se pouze o příběh orwellovského státu. Firmy ze soukromého sektoru sice někdy působily jako brzda státního dohledu (zejména v elektronické éře), ale často se také samy zapojovaly do pochybných praktik dohledu. Dohled a regulace proto podle něj musí být univerzální a nesmí se soustředit pouze na hrozbu, kterou pro jednotlivce představují vládní agentury.
