Hodnocení:
Aktuálně nejsou k dispozici žádné recenze čtenářů. Hodnocení je založeno na 2 hlasů.
Seeing Beauty, Sensing Race in Transnational Indonesia
V Indonésii byla světlá barva pleti žádoucí po celou historii. Kniha Vidět krásu, cítit rasu zkoumá měnící se ideály krásy v Indonésii a sleduje řadu vlivů: nejprve Indii devátého století a některá z nejstarších dochovaných indonéských literárních děl, o tisíc let později vliv holandského kolonialismu a válečné okupace Japonska a nakonec v postkoloniálním období popularitu americké kultury.
Kniha ukazuje, jak nadnárodní cirkulace lidí, obrazů a myšlenek formovala a měnila diskurzy a hierarchie rasy, pohlaví, barvy pleti a krásy v Indonésii. Autorka využívá teorie "afektu" a feministická kulturní studia jako optiku, pomocí níž analyzuje rozsáhlou škálu materiálů, včetně starojaponské epické básně Rámájana, archivních materiálů, časopiseckých reklam, komerčních produktů a četných rozhovorů s indonéskými ženami. Kniha nabízí bohatý repertoár analytických a teoretických nástrojů, které čtenářům umožňují znovu promyslet otázky rasy a genderu v globálním kontextu a pochopit, jak pocity a emoce - západní konstrukty, stejně jako indické, javánské a indonéské pojmy jako rasa a malu - přispívají k nadnárodním a genderovým procesům rasizace a jak jsou pro ně konstitutivní.
Saraswati tvrdí, že právě to, jak se emoce vážou k určitým objektům a jak kolují, utváří "emocionální krajinu" bílé krásy v Indonésii. Její průkopnická práce je diferencovaným teoretickým zkoumáním způsobů, jakými reprezentace krásy a emoce, které ztělesňují, geograficky cestují a pomáhají utvářet postoje a přesvědčení o rase a genderu v nadnárodním světě.
© Book1 Group - všechna práva vyhrazena.
Obsah těchto stránek nesmí být kopírován ani použit, a to ani částečně ani úplně, bez písemného svolení vlastníka.
Poslední úprava: 2024.11.08 20:25 (GMT)