Věříme v jednoho Pána Ježíše Krista: Svazek 2

Recenze čtenářů

Kniha přináší ucelený výklad nauky o christologii, jak ji formulovali raní církevní otcové, se zaměřením na Nicejské vyznání víry a patristické myšlení. Předkládá přehledný soubor primárních pramenů způsobem, který je přístupný jak vědcům, tak i laickým čtenářům.

Přehledná prezentace raně křesťanské víry kolem Nicejského vyznání víry.

Obsahuje řadu přeložených primárních pramenů církevních otců, mnohé z nich poprvé.

(na základě 6 hodnocení čtenářů)

Původní název:

We Believe in One Lord Jesus Christ: Volume 2

Obsah knihy:

"Za koho mě pokládáte?" Tato otázka, kterou Ježíš položil svým učedníkům a která je tak zásadní pro jeho poslání, se stala stejně zásadní i pro rodící se církev. Jak by odpověděla gnostikům, kteří na ni odpovídali, že Ježíš není plně člověk? Jak by odpověděla ariánům, kteří tvrdili, že byl méně než plně Bohem? Právě tyto výzvy nakonec vyprovokovaly Nicejský koncil v roce 325 n. l..

V tomto svazku starokřesťanské nauky, který se zabývá první polovinou článku nicejského vyznání víry o Bohu Synu, John Anthony McGuckin ukazuje, jak se proti těmto dvěma bludným pólům postavil tím, že rovnoměrně zdůraznil Ježíšovo autentické lidství (tj. jeho tělesnost a skutečné vtělení v prostoru a čase) a jeho duchovní slávu neboli plné božství.

Poznamenává, že jedním z chalupářských odvětví mezi některými historickými teology bylo žít v horečce konspiračních teorií, v nichž se ortodoxní utlačovatelé tvrdě vypořádávali s nebohými heretiky. Nebo se vykresluje obraz starověkých řadových inkluzivistů, kteří jsou potlačováni elitami establishmentu. Skutečnost byla takovým romantickým představám na hony vzdálená. Ve skutečnosti tomu bylo naopak.

Církev, která tyto omyly odsoudila, tak učinila ve jménu větší inkluzivity založené na zdravém rozumu a vzdělání. Debata byla vedena o generace dříve, než si křesťanští biskupové vůbec mohli vzít na pomoc světskou moc, aby prosadili své názory. Stanovení vyznání víry nebylo reakčním hnutím cenzury, ale spíše hnutím, které se zabývalo nejhlubšími aspekty kontroly kvality.

V konečném důsledku nešlo a nejde o úzkostlivý dogmatismus, ale o ústřední poselství evangelia o tom, že Bůh se v milosrdenství „sklání, aby vstoupil do života svých tvorů a sdílel s nimi jejich bolesti. Pozvedl k sobě slabé a zlomené a uzdravil jejich bolest tím, že zrušil jejich odcizení.“.

Pětisvazková řada Starokřesťanská nauka navazuje na proslulý Starokřesťanský komentář k Písmu a přináší patristický komentář k Nicejskému vyznání víry, přičemž do češtiny překládá pramenné materiály církevních otců, které umožňují jedinečný vhled do dějin rané církve.