Věk střelného prachu: Čína, vojenské inovace a vzestup Západu ve světových dějinách

Recenze čtenářů

Kniha Tonio Andrade The Gunpowder Age se zabývá srovnávací vojenskou historií Číny a Evropy se zaměřením na vývoj a používání zbraní na střelný prach. Autor zpochybňuje tradiční vyprávění a tvrdí, že čínským vojenským inovacím bránil spíše nedostatek válečných akcí v obdobích míru než konzervativní ideologie. Andrade poskytuje podrobnou analýzu vojenských schopností a technologické výměny mezi Východem a Západem a nakonec předkládá diferencovaný pohled na faktory, které přispěly k velké divergenci.

Kniha je oceňována pro svůj dobře propracovaný, vědecký přístup a srozumitelné vyprávění. Recenzenti poznamenávají, že účinně vyvrací mýty o čínské vojenské stagnaci a zdůrazňuje její inovace v oblasti technologie střelného prachu a vojenské taktiky. Oceňována je podrobná historická analýza a srovnávací perspektiva, díky nimž je kniha cenným zdrojem informací pro zájemce o světové nebo vojenské dějiny.

Některé recenzentské komentáře uvádějí, že kniha občas bagatelizuje kulturní faktory a může přeceňovat čínský vojenský potenciál. Kritici tvrdí, že v Andradeho důkazech se objevují momenty „cherrypicking“, a někteří vyjadřují skepsi k jeho tvrzením ohledně rychlého poklesu čínských vojenských schopností. Objevují se také obavy ohledně autorovy obhajoby konfuciánského myšlení a jeho důsledků pro chápání technologické převahy.

(na základě 19 hodnocení čtenářů)

Původní název:

The Gunpowder Age: China, Military Innovation, and the Rise of the West in World History

Obsah knihy:

První pohled na revoluční vliv střelného prachu na roli Číny ve světových dějinách

Číňané vynalezli střelný prach a začali zkoumat jeho vojenské využití již v roce 900, tedy čtyři století předtím, než se tato technologie dostala na Západ. Na počátku 19. století však Čína zaostala za Západem ve válčení se střelným prachem natolik, že byla v opiové válce v letech 1839-42 snadno poražena Británií. Co se stalo? V knize Věk střelného prachu nabízí Tonio Andrade novou přesvědčivou odpověď a otevírá nový pohled na klíčovou otázku světových dějin: proč země západní Evropy od roku 1500 prudce vzrostly na celosvětový význam, zatímco Čína zaostávala?

Historici dlouho tvrdili, že zbraně na střelný prach pomohly Evropanům získat globální hegemonii. Obyvatelé dnešní Číny však nejenže vynalezli zbraně a bomby, ale také, jak ukazuje Andrade, pokračovali v inovacích v oblasti technologie střelného prachu až do počátku 17. století - mnohem déle, než se dosud myslelo. Proč se tedy Čína stala tak zranitelnou? Andrade tvrdí, že jedním z významných důvodů je to, že od roku 1760, kdy si užívala téměř století relativního míru, neměla praxi vést války. Ukazuje totiž, že Čína - podobně jako Evropa - byla mocným vojenským inovátorem, zejména v dobách velkých válek, jako bylo bouřlivé století začínající po opiové válce, kdy Číňané opět rychle modernizovali své síly. Dnes se Čína jednoduše vrací ke své staré pozici jedné z velkých světových vojenských mocností.

Tím, že ukazuje, že čínský vojenský dynamismus byl hlubší, déle trvající a rychleji se obnovil, než se dosud předpokládalo, zpochybňuje kniha The Gunpowder Age dlouholetá vysvětlení takzvané velké divergence mezi Západem a Asií.

-- "Kirkus".