Válka v Perském zálivu, 1990-1991: Konflikt mezi Irákem a Kuvajtem a jeho důsledky

Recenze čtenářů

Aktuálně nejsou k dispozici žádné recenze čtenářů. Hodnocení je založeno na 3 hlasů.

Původní název:

War in the Gulf, 1990-91: The Iraq-Kuwait Conflict and Its Implications

Obsah knihy:

Pro většinu Američanů zůstává válka proti Iráku v paměti jako rozsáhlá moralita, drama nabízející hotové hrdiny a padouchy: rozzářeného diktátora ve vojenské uniformě, nešťastné kuvajtské uprchlíky s příběhy o pronásledování, odvážné piloty se špičkovými technologiemi a vzdorovitého amerického prezidenta, který Churchillovi zvoní, když dělá čáru v písku. Tato charakteristika války je však značně zjednodušená, je to jednorozměrný portrét, kterému chybí souvislosti a nuance. V knize War in the Gulf, 1990 91 vykreslují významní vědci Majid Khadduri a Edmund Ghareeb zcela jiný obraz, který přináší historickou hloubku a ukazuje jednání mnoha účastníků v novém a objevném světle.

Khadduri a Ghareeb nabízejí mnohem přesnější a komplexnější obraz irácko-kuvajtského konfliktu a poskytují množství základních informací, které dosud nebyly snadno dostupné. Rozlišili rozdíly mezi Irákem a Kuvajtem ohledně hranic, území a svrchovanosti a způsob, jakým iráčtí představitelé tyto rozdíly řešili. Zkoumají například historii vztahů mezi Irákem a Kuvajtem a odhalují, že Kuvajt byl kdysi za osmanské nadvlády součástí Basry (v jižním Iráku) a samostatnou zemí se stal až v době, kdy byl pod britskou kontrolou (byli to právě Britové, kdo vytyčil tolik spornou hraniční čáru mezi Irákem a Kuvajtem). Khadduri a Ghareeb popisují mnohaletý boj o vyřešení hraniční otázky a zkoumají opakované pokusy ostatních arabských států o zprostředkování v souladu s islámskou tradicí konzultací a mírového řešení v rámci víry. Autoři také ukazují, jak válka Saddáma Husajna s Íránem napětí na hranicích ještě prohloubila. Kvůli deset let trvající válce Irák nutně potřeboval příjmy z ropy na splácení válečných půjček a obnovu, Kuvajt však vytrvale čerpal ropu daleko nad rámec svých kvót OPEC, což snižovalo ceny a Irák přicházel o miliardy dolarů. Kniha odhaluje, jak Kuvajt odmítal arabské pokusy o zprostředkování tohoto střetu o ceny ropy i dlouholetého sporu o hranice a mařil tak snahy o vyřešení této krize mírovými prostředky.

V jedné obzvláště zajímavé části se kniha zabývá diplomatickými rozhovory na počátku léta 1990, a to jak mezi různými arabskými zeměmi (především Irákem, Saúdskou Arábií, Egyptem a Kuvajtem), tak se Saddámem Husajnem a Spojenými státy (ukazuje, jak zprávy z Washingtonu a návštěva delegace Kongresu vedené senátorem Dolem přesvědčily irácké představitele, že jim bude umožněno vyřešit své problémy s Kuvajtem bez vnějšího vměšování). Khadduri a Ghareeb nás přenášejí do současnosti a zkoumají válku a její následky, od povstání proti Bagdádu, přes pokračující sankce OSN až po nedávné zběhnutí ze Saddámova okolí.

Válka v Zálivu je vyváženým, oči otevírajícím popisem jedné z ústředních událostí posledních let. Koriguje západní pohled na většinu zpravodajství, vysvětluje myšlenkové rozpoložení účastníků tak, jak to nikdo předtím neudělal, a nutí nás nově zkoumat takové otázky, jako kdo byl za konflikt zodpovědný a co by se mohlo stát, kdyby Spojené státy tak rychle nezasáhly.