Valancourtova kniha viktoriánských vánočních strašidelných příběhů, díl druhý

Recenze čtenářů

Valancourtovy viktoriánské vánoční strašidelné příběhy, 2. díl, je dobře sestavená sbírka méně známých strašidelných příběhů z viktoriánské éry, která je oceňována pro svou kvalitu a potěšení, které přináší během svátků. Čtenáři oceňují uvedené historické souvislosti a rozmanité styly vyprávění, díky nimž se jedná o příjemné čtení pro zimní večery. Mnozí se těší na pokračování série, i když některým příběhům chyběl faktor děsivosti.

Dobře sestavená sbírka, příjemný styl psaní, rozmanitost duchařských příběhů, historické souvislosti o autorech, dobré pro odreagování, ideální pro zimní čtení, představuje méně známá díla.

Některé povídky nemusí být tak strašidelné, jak se očekávalo, různorodá kvalita mezi méně známými autory.

(na základě 11 hodnocení čtenářů)

Původní název:

The Valancourt Book of Victorian Christmas Ghost Stories, Volume Two

Obsah knihy:

Patnáct dalších mrazivých příběhů o vánoční hrůze, sebraných ze vzácných viktoriánských periodik

Po popularitě Vánoční koledy Charlese Dickense (1843) se ve viktoriánských novinách a časopisech o Vánocích často objevovaly strašidelné příběhy a jejich čtení při svíčkách nebo u krbu se stalo každoroční tradicí. Tento druhý svazek viktoriánských vánočních duchařských příběhů obsahuje patnáct povídek, z nichž většina nebyla nikdy znovu vydána. Představují směsici různých stylů a témat běžných pro viktoriánskou duchařskou literaturu a zahrnují díla kdysi populárních autorů, jako byli Grant Allen a Eliza Lynn Lintonová, i příspěvky anonymních nebo zcela zapomenutých spisovatelů. Tento svazek je navíc opatřen novým úvodem od profesora Allena Grovea.

"Nejprve jsem si uvědomoval jen namodralé, mlhavé, fosforeskující světlo, a pak se mě zmocnila strašidelná hrůza, při níž mi tuhla krev v žilách, neboť jsem náhle spatřil, jak se z inkoustové tmy vynořuje postava člověka - odporně rudé oči, upřené na mé s nenávistným pohledem..." - Coulson Kernahan, "Haunted".

"Zatímco jsem stál v bezdeché hrůze a nemohl pohnout ani končetinou, postava zvedla paži, z těžkých záhybů pláště se vynořila kostlivá ruka a dotkla se mého lokte. Projela mnou palčivá bolest a já vyjekla----" - Emily Arnoldová, "Duch z pokladnice".

"Znovu mu tělem projel ten záchvěv a znovu se neochotně setkal s pohledem těch ďábelských očí na svitek. Hrůza hrůz, byla ta tvář živá, nebo se zbláznil? " - Anonym, "Podivné housle".