Umění práva v Shakespearovi

Recenze čtenářů

Aktuálně nejsou k dispozici žádné recenze čtenářů. Hodnocení je založeno na 2 hlasů.

Původní název:

The Art of Law in Shakespeare

Obsah knihy:

Na příkladu pěti Shakespearových her Paul Raffield analyzuje souvislý vývoj zvykového práva a poetického dramatu v prvním desetiletí vlády Jakobínů. Obecným předpokladem knihy The Art of Law in Shakespeare je, že "umělý rozum" práva byl komplexní uměleckou formou, která sdílela stejnou rétorickou strategii jako Shakespearovy hry.

Obvyklé právo a Shakespearovo drama tohoto období využívaly různé estetické prostředky, aby zaujaly představivost a citovou náklonnost svých diváků. Obvyklé právo jakobínské éry, jak se o něm mluvilo na soudech, učilo v Inns of Court a zaznamenávalo v právních zprávách, používalo obrazy, které by byly známé divákům Shakespearových her. Ve své právní podobě bylo anglické právo ze své podstaty dramatické, jeho kontradiktorický způsob vyjadřování byl založen na agonistickém modelu. Shakespeare si naopak z obyčejového práva vypůjčil některá z jeho nejkritičtějších témat: spravedlnost, legitimitu, suverenitu, společenství, spravedlnost a (především) lidskost.

Každá kapitola se zabývá určitým aspektem zvykového práva na pozadí konkrétní Shakespearovy hry. Témata zahrnují nebývalý význam rétorických dovedností pro praxi a výuku zvykového práva ("Ztracená láska"); raně novověký proces s velezrádci jako příklad divadla práva ("Macbeth"); umění práva jako legitimní destilace práva přírody ("Zimní pohádka"); snahy obyčejných právníků vytvořit obraz státnosti na základě klasické i židovsko-křesťanské mytografie ( Cymbelín ); a divadelní prostředek ostrova jako mikrokosmu jakobínského státu a projektu imperiální expanze ( Bouře ).