Původní název:
The Art of Humane Education: A Passion for Resistance:
Obsah knihy:
V knize Umění humánní výchovy předkládá Donald Phillip Verene nové vyjádření klasických a humanistických ideálů, jimiž by se podle něj mělo řídit vzdělávání ve svobodných uměních a vědách. Tyto ideály se podle něj ztrácejí v korporativní atmosféře současné univerzity, která klade důraz na administrativu, kariérismus vyučujících a výkonnost studentů.
Verene se zabývá otázkami, jak a co učit, a nabízí praktické návrhy na vedení vyučovacích hodin, vztah mezi učitelem a studentem, interpretaci textů a význam a využití kánonu velkých knih. V příkrém rozporu se současnou tendencí ke specializaci považuje Verene za cíl vysokoškolského vzdělání sebepoznání, k němuž směřuje studium všech myšlenkových oborů. Vzdělání podle něj musí být založeno na osvojení umění číst, psát a myslet.
Přednášku ve třídě považuje za formu řečnického projevu, který by měl být prezentován v souladu se známými zásadami rétoriky.
V knize Umění humánní výchovy, stylizované jako série dopisů, jsou autorovy originální a praktické myšlenky velmi zřetelné. V této elegantní knize Verene zkoumá celou škálu otázek týkajících se humánní výchovy.
O humanitních vědách: "Navzdory Descartovi zůstalo studium humánních liter, ale stále hrozí, že se vytratí z učebních osnov. Zůstává žebrákem, který nechce úplně opustit prostor." O vyučování: "Stejně jako řečnictví vyžaduje i vyučování přirozený dar, ale je to také umění, kterému se stejně jako všem ostatním humánním uměním lze naučit pouze mimeticky..... Tak jako se někteří rodí hluší a nemohou být hudební, jsou i tací, kteří nikdy nemohou učit.
Ale většina, pokud chce, má k tomu určité vlohy a tyto vlohy lze rozvíjet v umění." O učitelích: "Učitelé motivovaní výmluvností se pokoušejí mluvit o předmětu úplně, protože v celku je jeho život. Učitelé, kteří nejsou motivováni výmluvností, bývají buď nudní, nebo komičtí. Tupý učitel může mít znalosti, ale nemá pro ně pravdivý jazyk.....
Komediální učitel je povrchní a ohrožuje předmět." O administrátorech: "Administrativa se nikdy nespokojí s tím, aby se zabývala pouze čistou činností univerzity, placením účtů a údržbou budov. Považuje se za nezbytnou, aby proces mezi učitelem a studentem mohl pokračovat.
Tento proces však neustále přerušuje..... Administrátoři by však neměli být bráni příliš vážně." Ačkoli je kniha Umění humánní výchovy ostře kritická k mnoha aspektům moderní univerzity a k mnoha proudům v humanitních vědách, zůstává v jádru zvučným potvrzením vysoké humanistické tradice a jejího trvalého významu pro instituce výuky a vzdělávání.
