Uhlíková demokracie: Politická moc ve věku ropy

Recenze čtenářů

Kniha Timothyho Mitchella „Uhlíková demokracie“ radikálně a promyšleně zkoumá vliv ropného průmyslu na globální politiku a ekonomiku ve 20. století. Ukazuje, jak kontrola nad ropnými zdroji formovala politické kroky a struktury, ovlivňovala zahraniční politiku USA a usnadňovala dlouhodobou závislost na fosilních palivech, což nakonec vedlo k problémům se změnou klimatu. Práce je popisována jako přesvědčivá, ale hutná a vyžaduje od čtenáře kritické zapojení.

⬤ Nabízí jedinečný a radikální pohled na historii a vliv ropného průmyslu.
⬤ Podrobně zkoumá politickou, ekonomickou a sociální dynamiku spojenou s využíváním ropy.
⬤ Zabývá se důležitými tématy, jako je změna klimatu, demokracie a hospodářský růst.
⬤ Podněcuje čtenáře k přehodnocení základních předpokladů o politice a energetice.
⬤ Obsahuje cenné historické poznatky a souvislosti, které osvětlují současné globální problémy.

⬤ Není to snadné čtení; někteří ji považují za hutnou a nudnou.
⬤ Přeskakování v tématech může působit nesouvisle nebo zmateně.
⬤ Některé argumenty jsou vnímány jako politicky zaujaté nebo revizionistické.
⬤ Zahrnuje kontroverzní nebo konspirační teorie, které nemusí mít ohlas u všech čtenářů.
⬤ Potenciálně nudné pro ty, kteří se nezajímají o složité detaily ropné politiky.

(na základě 25 hodnocení čtenářů)

Původní název:

Carbon Democracy: Political Power in the Age of Oil

Obsah knihy:

Často se říká, že ropa je prokletí, které odsuzuje země, jež ji těží, k existenci, kterou určují války, korupce a obrovská nerovnost. Uhlíková demokracie vypráví složitější příběh a tvrdí, že žádný národ neunikne politickým důsledkům naší kolektivní závislosti na ropě. Ta formuje politickou situaci jak v regionech, jako je Blízký východ, které jsou závislé na příjmech z těžby ropy, tak v místech, kde je po energii největší poptávka.

Timothy Mitchell začíná s historií uhelné energetiky, aby vyprávěl radikálně nový příběh o vzestupu demokracie. Uhlí bylo zdrojem energie tak otevřeným narušením, že se oligarchie na Západě poprvé staly zranitelnými vůči masovým požadavkům na demokracii. V polovině dvacátého století však rozvoj levné a hojné energie z ropy, především z Blízkého východu, nabídl prostředek, jak tuto zranitelnost vůči demokratickým tlakům snížit. Hojnost ropy poprvé v historii umožnila reorganizaci politického života kolem řízení něčeho, čemu se nyní říká "ekonomika", a příslib jejího nekonečného růstu. Politika Západu se stala závislou na nedemokratickém Blízkém východě.

V jednadvacátém století se formy moderní demokratické politiky založené na ropě staly neudržitelnými. Zahraniční intervence a vojenská vláda na Blízkém východě slábnou, zatímco vlády všude na světě se zdají být neschopné řešit krize, které hrozí ukončit věk uhlíkové demokracie - zánik levné energie a uhlíkový kolaps ekologického řádu.

Tím, že se výroba energie stává ústřední silou utvářející věk demokracie, přehodnocuje Uhlíková demokracie dějiny energie, politiku přírody, teorii demokracie a místo Blízkého východu v našem společném světě.