Učitel nedělní školy

Recenze čtenářů

Recenze na knihu „The Sunday School Teacher“ od Colea Harta jsou vesměs pozitivní a čtenáři si pochvalují její inspirativní poselství, emocionální hloubku a poutavé vyprávění. Mnozí považují postavu Annabelle za sympatickou a v jejích bojích vidí odraz svého vlastního života. Někteří čtenáři však měli pocit, že vyprávění je občas roztěkané a uspěchané, takže v některých bodech děje toužili po větším rozuzlení. Celkově lze knihu doporučit těm, kteří hledají povznášející a vírou motivovanou literaturu.

⬤ Poutavý a relativní příběh
⬤ Čtenáři byli do cesty Annabelle citově vtaženi.
⬤ Inspirativní témata rezonovala s mnohými a nabízela úvahy o víře, odolnosti a osobních bojích.
⬤ Rychlé, snadné čtení, které zaujme pozornost čtenářů.
⬤ Pozitivní ohlasy na kvalitu psaní a vyprávění.
⬤ Nepoužívání sprostých slov
⬤ oceňované čtenáři, kteří hledají čistý obsah.

⬤ Někteří recenzenti považovali vyprávění za nesouvislé, měli pocit, že příliš skáče.
⬤ Několik recenzentů poznamenalo, že příběh působil uspěchaně, zejména ke konci, a zanechal je nespokojené s nedostatečným rozuzlením.
⬤ Postavy, které byly představeny, někdy nebyly plně rozvinuty nebo zůstaly nevyřešeny.
⬤ Několik čtenářů vyjádřilo frustraci z toho, že kniha je přípravou na pokračování, což vyvolává pocit nedokončenosti.

(na základě 400 hodnocení čtenářů)

Původní název:

The Sunday School Teacher

Obsah knihy:

Ne, nebyl jsem vychován v církvi. Stalo se to až poté, co moje matka onemocněla a Bůh mi ji bezdůvodně vzal. Prý rakovina. Ale já jsem to potřeboval slyšet od Boha, a tak jsem s ním začal mluvit každý den, až mi kamarádi začali říkat, že jsem blázen. V tu chvíli jsem se začal vyčleňovat z davu "IN" a stal se ze mě samotář. O něco více než rok po maturitě jsem opustil Augustu v Georgii a odjel autobusem Greyhound do Atlanty. Od té doby jsem žila v ženském útulku a připojila se k docela slušné církvi. Pak jsem si našla místo učitelky v nedělní škole. Práce s mládeží se mi moc líbila.

Dokud jsem nepotkala muže. Muže, před kterým mě varoval můj pastor. Znal ho tak dobře, protože byli bratři ze stejného lůna. Tehdy jsem se měla odvrátit. Bůh se mi snažil něco říct. Místo toho jsem mu padl do mocné náruče. Upřímně řečeno, neviděla jsem nic špatného na tom, že jsem se v kostele zamilovala. Pak jsem v mžiku stála v soudní síni, oči jsem měla plné slz a byla jsem vyděšená. Porota se posledních několik hodin radila, jen aby mě shledala vinnou ve všech bodech obžaloby. Ani soudce na mě nebyl lehký. Odsoudil mě na "doživotí" v ženské věznici státu Georgia. A tehdy jsem přestala věřit v Boha.

Každý má nějaké svědectví, ale Annabelle Humphreyová má nadějí naplněný a inspirativní příběh o víře, lásce, přátelství a vykoupení, který vás určitě chytne od první do poslední stránky.