Tyranny and Usurpation: The New Prince and Lawmaking Violence in Early Modern Drama
V polovině šestnáctého století se v anglickém dramatu objevil "tyran na entou" neboli uzurpátor, který nahradil dřívějšího "tyrana na úřadě" jako hlavní antihrdina politického dramatu. Tento uzurpátor neboli, machiavellisticky řečeno, principe nuove byl princ bez dynastických nároků, který si svou svrchovanost vytváří díky vlastní "virt�" a aktem "zákonodárného" násilí.
Rané tudorovské morality se zabývaly výhradně legitimním panovníkem, který se stane tyranem; v politickém dramatu první poloviny šestnáctého století se mezi texty, které jsou nám dosud k dispozici, nesetkáme s jediným případem uzurpace. Naproti tomu historické a tragické hry pozdní alžbětinské a jakobínské doby se nelegitimními panovníky jen hemží. Téměř ve všech Shakespearových historických hrách, nejméně ve čtyřech z jeho deseti tragédií a dokonce i v několika jeho komediích se uzurpace nebo potenciální uzurpace panovnické moci objevuje jako klíčový dějový prostředek.
Proč a jak se uzurpace stává předmětem zájmu anglického divadla? Jaké politické, historické, právní a dramaturgické proměny tento moment vzniku ovlivňují a jsou jím ovlivňovány? Tyranie a uzurpace je první knižní studií věnovanou výhradně studiu uzurpace a tyranie v dramatu a politice šestnáctého století: The New Prince and Lawmaking Violence (Nový kníže a zákonodárné násilí) se bude snažit překonat stávající disciplinární hranice, aby se mohla zabývat těmito kritickými otázkami.
© Book1 Group - všechna práva vyhrazena.
Obsah těchto stránek nesmí být kopírován ani použit, a to ani částečně ani úplně, bez písemného svolení vlastníka.
Poslední úprava: 2024.11.08 20:25 (GMT)