Tváře nespravedlnosti

Recenze čtenářů

Kniha se setkala se smíšenými recenzemi, které chválily její pronikavé myšlenky a význam pro současné problémy, ale kritizovaly kvalitu tisku a určitou koncepční jasnost.

⬤ Pronikavý a prorocký obsah
⬤ relevantní pro současné diskuse o nespravedlnosti
⬤ dobře přijatý stav při příchodu
⬤ přesné dodání.

Problémy s kvalitou tisku s četnými nečitelnými stránkami; někteří recenzenti zaznamenali nedostatečnou analytickou hloubku a jasnost filozofických argumentů.

(na základě 6 hodnocení čtenářů)

Původní název:

The Faces of Injustice

Obsah knihy:

Jak můžeme rozlišit mezi nespravedlností a neštěstím? Co se můžeme od obětí neštěstí dozvědět o pocitu nespravedlnosti, který v sobě skrývají? Významný politický teoretik se v této knize zamýšlí nad těmito a dalšími otázkami a formuluje novou politickou a morální teorii nespravedlnosti, která zahrnuje nejen úmyslné činy krutosti či nespravedlnosti, ale také lhostejnost k takovým činům. Judith N.

Shklar vychází ze spisů Platóna, Augustina a Montaigna, tří skeptiků, kteří dali teorii nespravedlnosti hlavní strukturu a intelektuální sílu, a dále z politické teorie, historie, sociální psychologie a literatury z tak různých zdrojů, jako jsou Rosseau, Dickens, Hardy a E. L. Doctorow.

Shklar tvrdí, že nemůžeme stanovit rigidní pravidla pro rozlišení případů neštěstí a nespravedlnosti, jak by to chtěla většina teorií spravedlnosti, protože takové definice by nebraly v úvahu historickou proměnlivost a rozdíly ve vnímání a zájmu obětí a diváků. Z pohledu oběti - ať už jde o toho, kdo utrpěl při zemětřesení, nebo v důsledku sociální diskriminace - musí úplná definice nespravedlnosti zahrnovat nejen bezprostřední příčinu neštěstí, ale také naše odmítnutí zabránit škodám a následně je zmírnit, neboli to, co Shklar nazývá pasivní nespravedlností.

S touto širší definicí přichází výzva k větší odpovědnosti občanů i státních úředníků. Když se pokoušíme učinit politické rozhodnutí o tom, co dělat v konkrétních případech nespravedlnosti, říká Shklar, musíme dát hlasu oběti plnou váhu.

To je v souladu s nejlepšími impulsy demokracie a je to naše jediná alternativa k samolibosti, která nutně upřednostňuje nespravedlivé.