Hodnocení:
Tři Racinovy hry adaptují starořecké tragédie do kontextu Francie 18. století a obohacují postavy a témata tak, aby rezonovala s moderními čtenáři. Překlad zůstává emocionálně i intelektuálně poutavý a představuje romantickou lásku způsobem, který oslovuje současné publikum.
Klady:Čtení her je příjemné jak po emocionální, tak po intelektuální stránce. Efektivně propojují antické řecké tradice s francouzskou kulturou 18. století, takže jsou přístupné i modernímu publiku. Psaní evokuje složitá témata romantické lásky, což zvyšuje jejich přitažlivost. Text je srozumitelný, což umožňuje širší přístupnost.
Zápory:Někteří mohou považovat úpravu řeckých tragédií tak, aby vyhovovala citlivosti 18. století, za zradu původních textů. Může existovat očekávání, že se budou striktně držet tradičních řeckých témat a stylů.
(na základě 1 hodnocení čtenářů)
Three Plays of Racine: Phaedra, Andromache, and Britannicus
„George Dillon se rozhodl pro rychlost a jasnost; jeho rychlost, o níž krátké citáty nemohou poskytnout představu, je jeho ekvivalentem Racinovy prudké obratnosti s francouzským alexandrínem..... Momentum je v takové verzi vším. Stojí jako pocta síle Racinovy konstrukce... a výrazové síle jeho témat, k nimž předmluvy pana Dillona říkají výmluvné a rozumné věci.“ - Hugh Kenner, National Review.
„Jeho doslovný a pružný blankvers je vlastně v angličtině nejbližší Racinovým delším rýmovaným kupletům; i obyčejná hlasitá četba tak věrného podání poskytuje něco ze zážitku, který popsal Proust.“ - Elliott Coleman, Poetry.
„Vynikající úvod... bezchybný překlad, prodchnutý básnickým ohněm a šarmem.“ - Margaret Carpenterová, Norfolk Virginian-Pilot.
© Book1 Group - všechna práva vyhrazena.
Obsah těchto stránek nesmí být kopírován ani použit, a to ani částečně ani úplně, bez písemného svolení vlastníka.
Poslední úprava: 2024.11.08 20:25 (GMT)