Tři písně, tři pěvci, tři národy

Recenze čtenářů

Kniha je vysoce ceněna pro své zasvěcené eseje o hudbě, které ukazují autorovy hluboké znalosti a vášeň pro toto téma.

Zasvěcené eseje, dobře napsané, vyzdvihují význam hudební kultury a ukazují autorovu inteligenci.

V recenzích nejsou zmíněny žádné výrazné zápory.

(na základě 4 hodnocení čtenářů)

Původní název:

Three Songs, Three Singers, Three Nations

Obsah knihy:

Greil Marcus je již více než čtyřicet let jedním z nejvýraznějších hlasů americké hudební kritiky. Jeho knihy, včetně Mystery Train a The Shape of Things to Come, procházejí zvukovou krajinou folku a blues, rocku a punku a upozorňují čtenáře na překvapivé, často skryté příbuznosti mezi hudbou a širšími proudy americké politiky a kultury.

Jeho nové dílo, které vychází z Marcusových Massey Lectures na Harvardu v roce 2013, se zabývá třemi epizodami z dějin amerického zpěvu: "I Wish I Was a Mole in the Ground" Bascoma Lamara Lunsforda z roku 1928, "Last Kind Words Blues" Geeshieho Wileyho z roku 1930 a "Ballad of Hollis Brown" Boba Dylana z roku 1964. To, jak se každé z těchto písní podařilo zprostředkovat zvláštní pocit, že ji nenapsal nikdo, osvětluje různé aspekty tradice obyčejných písní. Některé písně skutečně vznikly v průběhu času bez identifikovatelného autora. Jiné čerpají melodie a motivy z nejasných zdrojů, ale v rukou konkrétního umělce získávají konečnou, nesmazatelnou podobu. A jako v případě Dylanovy "Hollis Brown" existují písně, které napsal jediný autor, ale které se sdělují jako anonymní díla, jako by šlo o lidové písně předávané po mnoho generací.

Ve třech písních, které jako by nikdo nenapsal, Marcus ukazuje nejen tři různé způsoby, jak mluvit o Spojených státech, ale i tři různé národy v jejich formálních hranicích.