Třetí přikázání a návrat Anusim: Rabínovy vzpomínky na neuvěřitelný národ

Recenze čtenářů

Kniha „Třetí přikázání a návrat Anusim“ od rabína Stephena Leona získala řadu pozitivních recenzí, které vyzdvihují její pronikavé zkoumání Anusim, skrytých Židů, a jejich cestu za znovuobjevením dědictví. Čtenáři oceňují rabínovy osobní anekdoty, jeho upřímnou oddanost komunitě a informativní styl vyprávění. V recenzích však nejsou zmíněny žádné výrazné zápory, což svědčí o celkově příznivém přijetí.

⬤ Dobře napsané a poutavé
⬤ informativní o anusimském a židovském dědictví
⬤ osobní a soucitný styl vyprávění
⬤ vzbuzuje hrdost na vlastní dědictví
⬤ podporuje toleranci a porozumění
⬤ poskytuje historické souvislosti
⬤ podporuje vnitřní mír a smíření.

Někteří čtenáři zmiňují, že by kniha mohla mít pomalejší tempo, ale přesto ji považují za hodnotnou; žádné zásadní výtky nebyly zaznamenány.

(na základě 11 hodnocení čtenářů)

Původní název:

The Third Commandment and the Return of the Anusim: A Rabbi's Memoir of an Incredible People

Obsah knihy:

Kniha rabína Stephena Leona Třetí přikázání a návrat Anusim: Rabínovy vzpomínky na neuvěřitelný národ je nejen svědectvím víry, ale také symbolem náboženské houževnatosti.

Anusim je hebrejské slovo, které poprvé použili španělští Židé v patnáctém století pro označení svých souvěrců, kteří byli donuceni mečem nebo jinými prostředky konvertovat ke křesťanství. Tito lidé byli často nazýváni mnoha dalšími jmény, z nichž některá byla lichotivá a jiná nesla hanlivý nádech. Mezi tato jména patřili marranos, conversos a nuevos cristianos. Židé však používali pouze jedno slovo: anusim: znamenalo to ty, kteří byli duchovně znásilněni.

Španělští Židé patnáctého a šestnáctého století považovali tyto lidi za oběti duchovního útoku. Je sice pravda, že někteří z těchto lidí se po obrácení skutečně stali loajálními občany křesťanství, jiní si však navzdory zkouškám a útrapám zachovali schizofrenní rozštěpenou náboženskou osobnost. To znamená, že navenek byli tito anusim podle zákona praktikujícími křesťany, ale v nitru svých domovů a duší zůstávali věrní víře a lidu Izraele.

Tyto nucené konverze změnily sociální strukturu španělských Židů. Tam, kde dříve existovala jednotná a sjednocená židovská politika v rámci různých národů, které tvořily Pyrenejský poloostrov, se nyní židovstvo rozdělilo na čtyři samostatné podkategorie:

(1) Židé, kteří byli praktikujícími příslušníky izraelského národa,.

(2) Židé, kteří konvertovali ke křesťanství kvůli otázkám duchovního napadení, ale navzdory právním a ekonomickým překážkám zůstali alespoň v soukromí věrní své víře a svému lidu,.

(3) Židé, kteří byli nuceni konvertovat, se rozhodli přizpůsobit se nové situaci a stali se loajálními katolíky a.

(4) malý počet Židů, kteří se z osobních důvodů svobodně rozhodli pro křesťanství.

Kniha rabína Stephena Leona Třetí přikázání a návrat anusimů: Rabínovy vzpomínky na neuvěřitelný národ stojí nejen jako svědectví víry, ale také jako symbol náboženské houževnatosti.

Anusim je hebrejské slovo, které poprvé použili španělští Židé v patnáctém století pro označení svých souvěrců, kteří byli donuceni mečem nebo jinými prostředky konvertovat ke křesťanství. Tito lidé byli často nazýváni mnoha dalšími jmény, některými lichotivými a jinými s hanlivým nádechem. Mezi tato jména patřili marranos, conversos a nuevos cristianos. Židé však používali pouze jedno slovo: anusim: znamenalo to ty, kteří byli duchovně znásilněni.

Španělští Židé patnáctého a šestnáctého století považovali tyto lidi za oběti duchovního útoku. Je sice pravda, že někteří z těchto lidí se po obrácení skutečně stali loajálními občany křesťanství, jiní si však navzdory zkouškám a útrapám zachovali schizofrenní rozštěpenou náboženskou osobnost. To znamená, že navenek byli tito anusim podle zákona praktikujícími křesťany, ale v nitru svých domovů a duší zůstávali věrní víře a lidu Izraele.

Tyto nucené konverze změnily sociální strukturu španělských Židů. Tam, kde dříve existovala jednotná a sjednocená židovská politika v rámci různých národů, které tvořily Pyrenejský poloostrov, se nyní židovstvo rozdělilo na čtyři samostatné podskupiny:

(1) Židé, kteří byli praktikujícími členy izraelského lidu,.

(2) Židé, kteří konvertovali ke křesťanství kvůli otázkám duchovního napadení, ale navzdory právním a ekonomickým překážkám zůstali alespoň v soukromí věrní své víře a svému lidu,.

(3) Židé, kteří byli nuceni konvertovat, se rozhodli přizpůsobit se nové situaci a stali se loajálními katolíky a.

(4) malý počet Židů, kteří se z osobních důvodů svobodně rozhodli pro křesťanství.