Hodnocení:
Kniha „Ike: Kenneth Osgood v ní důkladně zkoumá, jak prezident Eisenhower používal propagandu během studené války, a tvrdí, že jeho komunikační strategie byly klíčové v ideologickém boji proti Sovětskému svazu. Autor představuje Eisenhowera spíše jako aktivního vůdce než jako pasivní figurku, která se hluboce angažovala v psychologických bitvách té doby. S využitím nově odtajněných materiálů práce významně přispívá k pochopení Eisenhowerova prezidentství a jeho strategického komunikačního úsilí.
Klady:⬤ Poskytuje pronikavou historii Eisenhowerových propagandistických kampaní.
⬤ Zdůrazňuje význam komunikace v ideologické válce.
⬤ Využívá rozsáhlé nově odtajněné dokumentární materiály.
⬤ Přehodnocuje Eisenhowerovo prezidentství a ukazuje ho jako aktivního a uvědomělého vůdce.
⬤ Nabízí poznatky použitelné pro současné problémy, například pro boj s moderními narativy.
⬤ Pro běžné čtenáře může být vnímán jako hutný nebo příliš akademický.
⬤ Pro plné pochopení může vyžadovat určité předchozí znalosti historie studené války.
⬤ Zaměřuje se do značné míry na propagandu, což se nemusí líbit těm, kteří hledají širší přehled o Eisenhowerově politice.
(na základě 4 hodnocení čtenářů)
Total Cold War: Eisenhower's Secret Propaganda Battle at Home and Abroad
Když prezident Dwight Eisenhower hovořil o totální studené válce, nenavrhoval nic menšího než globální, všeobjímající bitvu o srdce a mysli. Jeho rozsáhlá propagandistická kampaň vyzývala světový komunismus na každém kroku a zanechala trvalou stopu v americké psychice.
Kenneth Osgood nyní přináší kroniku tajných programů psychologické války, které Amerika vyvinula na vrcholu studené války. Tyto programy - které byly často k nerozeznání od tajných operací CIA - sahaly daleko za hranice kampaní na vyvolání nepokojů za železnou oponou. Snaha byla globální: americké propagandistické kampaně se zaměřovaly prakticky na všechny země svobodného světa.
Totální studená válka také ukazuje, že Eisenhower vedl propagandistickou válku nejen v zahraničí, ale i doma. Americké programy psychologické války stíraly hranice mezi zahraniční a domácí propagandou prostřednictvím kampaní, které se zaměřovaly jak na Američany, tak na jejich aktivní zapojení do globálního soupeření o veřejné mínění.
Osgood se zaměřuje na významné kampaně, jako jsou Atomy pro mír, People-to-People a programy kulturní výměny. Na základě nedávno odtajněných dokumentů, které zaznamenávají americké psychologické operace ve třech desítkách zemí, vypráví, jak americké propagandistické agentury představovaly světu každodenní život v Americe: její občané žijí plnohodnotný a šťastný život v beztřídní společnosti, kde se o ekonomickou hojnost dělí všichni. Osgood dále zkoumá způsoby, jakými byla velmocenská odzbrojovací jednání využívána jako propagandistické manévry v boji o mezinárodní veřejné mínění. Znovu zkoumá také první roky vesmírných závodů, přičemž se zaměřuje zejména na výzvu, kterou pro americké propagandisty představovalo vypuštění sovětského Sputniku.
Snad nejvýmluvnější je nový pohled Osgooda na vůdcovství prezidenta Eisenhowera. Ike, který věřil, že psychologická válka je silnou zbraní v americkém arzenálu, se na těchto stránkách nejeví jako nezaujatá figurka, jak byl často vykreslován, ale jako aktivistický prezident, který zanechal hlubokou stopu v otázkách národní bezpečnosti.
Osgoodův osobitý výklad zasazuje propagandistické kampaně studené války do kontextu mezinárodní arény, která se drasticky změnila v důsledku komunikační revoluce a éry masové politiky a totální války. Poskytuje nový pohled na vedení veřejné diplomacie, a to i v době, kdy se Američané i dnes potýkají s výzvami, jak si získat srdce a mysl ostatních v dalším globálním boji.
© Book1 Group - všechna práva vyhrazena.
Obsah těchto stránek nesmí být kopírován ani použit, a to ani částečně ani úplně, bez písemného svolení vlastníka.
Poslední úprava: 2024.11.08 20:25 (GMT)