Tichý konflikt: Skrytá historie raných sovětsko-západních vztahů

Recenze čtenářů

Kniha přináší podrobný popis počátků sovětské diplomacie, především prostřednictvím výměny názorů s britskými, francouzskými a německými diplomaty. Přestože poskytuje užitečné údaje a zachovává chronologické uspořádání, podle mnoha kritiků postrádá nové poznatky a analýzy a posiluje ortodoxní názory na sovětské dějiny. Autorův pohled se zdá být zaujatý proti sovětské politice a vedení, přestože předkládá dostatek podrobností.

⬤ Poskytuje podrobné informace o sovětských diplomatických výměnách.
⬤ Zachovává dobré chronologické řazení a obsahuje krátké životopisy klíčových osobností.
⬤ Může sloužit jako užitečný zdroj informací pro pochopení diplomatických souvislostí dané doby.

⬤ Postrádá nové poznatky a kritickou analýzu.
⬤ Posiluje konvenční antikomunistická vyprávění a perspektivy, zejména pokud jde o Stalina.
⬤ Autorova zaujatost může zastínit složitost sovětské zahraniční politiky a vztahů.

(na základě 3 hodnocení čtenářů)

Původní název:

Silent Conflict: A Hidden History of Early Soviet-Western Relations

Obsah knihy:

Tato hluboce zasvěcená kniha sleduje dramatické dějiny raných vztahů mezi Sovětským svazem a Západem po první světové válce.Michael Jabara Carley živě zkoumá formující se léta sovětské zahraniční politiky po bolševické revoluci, zejména se zaměřením na sovětské vztahy se Západem ve 20. letech 20.

století. Carley nade vší pochybnost dokazuje, že toto zásadní období - označované jedním sovětským diplomatem jako "tichý konflikt" - odstartovalo studenou válku. Ukazuje, že vztahy mezi Sovětským svazem a Západem, přinejlepším neochotné a nedůvěřivé, byly téměř vždy nepřátelské.

Autor se soustředí na hlavní západní mocnosti - Německo, Francii, Velkou Británii a Spojené státy - a jako rozhodující vliv na západosovětské vztahy zkoumá také probíhající politický převrat v Číně, který začal hnutím čtvrtého května v roce 1919.

Carley vychází z pětadvacetiletého výzkumu v nedávno odtajněných sovětských a západních archivech a předkládá autoritativní dějiny zahraniční politiky sovětského státu. Od prvních dnů bolševické revoluce se hluboce antikomunistické západní mocnosti pokoušely svrhnout nově vzniklou sovětskou vládu.

Jako slabší strana vedlo sovětské Rusko válku, když muselo, ale dávalo přednost vyjednávání a dohodám se Západem před ozbrojenou konfrontací. Stejně tak bylo po smrti V. I.

Čapka zmítáno vnitřními boji o moc. Lenina byla sovětská vláda rozpolcena mezi svými revolučními ideály a pragmatickou potřebou vyrovnat se se svými kapitalistickými protivníky. I Západ měl své ideology a pragmatiky.

Toto poučné okno do otevřeného i skrytého boje a konečného střetu mezi SSSR a Západem ve 20. letech 20.

století bude neocenitelné pro všechny čtenáře, kteří se zajímají o formující se léta studené války.